Všem sráčům navzdory aneb Válka, o které nechcete nic vědět – Jan Urban – Absynt 2016

Tato kniha vyšla poprvé v roce 1996, kdy byla válka v bývalé Jugoslávii o které kniha vypráví byla ještě hodně čerstvá. Nedávno ji znovu vydalo kultovní vydavatelství Absynt protože s příchodem uprchlické krize a vzrůstající agresivitou Ruska se hrozba etnických konfliktů a genocidy stala opět aktuální.
— Kniha je takovou sbírkou reportáží z působení autora během balkánských válek. Rozhodně to není nijak příjemné čtení. Ale není to chybou autora, protože ten píše dobře ale je to záležitost toho, že píše o velmi šeredných věcech.
— Autor se moc nezmiňuje o příčinách konfliktů na Balkáně, které se datují až do doby těsně po první světové válce. Jan Urban popisuje jak etnické násilí balkánských válek, tak neskutečně neprofesionální vojáků chování různých mezinárodních vojenských mírových sil, tak i různých politiků, kteří se pokoušeli vyjednávat různá mírová jednání.
— Stejně tak zde popisuje své vlastní zážitky z těchto konfliktů a také příběhy lidí, které na Balkáně potkal a s kterými často udržoval přátelství. Líčení života v obklíčeném Sarajevu je opravdu velmi drsné a podobně nepříjemné je i popisování událostí v jiných oblastech bývalé Jugoslávie.
— Stránky knihy rychle ubíhají a vše přečtete během večera až dvou ale opravdu to není moc příjemné a optimistické čtení. Vyprávění o tom, jak snadno jde postavit lidi, kteří žili v míru dlouho vedle sebe je dnes v době, kdy různí populisté, buď z ideologických důvodů nebo pro špinavý zisk štvou cíleně občany proti sobě, velmi znepokojující a mrazivě varující. Čtení knihy je velmi silný zážitek ale je zde nebezpečí, že vás uvede do deprese.

Tiráž
Vydal: Absynt v roce 2016
První vydání: 1996
Počet stran: 224
Vazba: brožovaná
ISBN: 9788089845507

Reklamy

Zloději knih – Anders Rydell – Kniha Zlín 2017

Po že nacisté během druhé světové války loupili po celé Evropě a v Rusku umělecké památky zejména obrazy je celkem známo ale už mnohem méně se mluví o tom, že se stejným zápalem kradli knihy a celé sbírky knih. Kromě tohoto lovu na knihy je v knize zmíněno i pálení knih, které tomuto snažení předcházelo.
—- Tohle snažení zapadalo do celého konceptu takzvaného konečného řešení židovské otázky. Nacistům totiž nestačilo nenáviděný národ fyzicky zlikvidovat ale chtěli zničit i jeho kolektivní paměť a veškeré jeho vědění a zmínky o nich. Moc dobře věděli, jak je slovo mocná zbraň. Proto vynaložili obrovskou energii a velké organizační úsilí aby se zmocnili co nejvíce knih nejen židovských ale také ukrajinských, polských a ruských.
Na územích, které nacisté obsadili měli totiž své sbírky knih nejen Židé ale také ruští, polští a ukrajinští emigranti, kteří utekli před bolševickým terorem do Paříže nebo jiných středisek emigrace.
—- Docházelo pak k situacím, kdy židovští intelektuálové a učenci byli nuceni nacisty třídit ukradené sbírky židovských knih, protože byly tak obsáhlé, že je zloději nemohli odvést kompletní a tak si vybírali ty největší skvosty a zbytek se většinou pálil. Některé knihy se pak židovským učencům podařilo propašovat do bezpečí. Všichni tušili, že je poté, co nebude co třídit čeká stejný osud jako ty méně důležité knihy.
— Autor se věnuje také tomu, jak knihy kradla druhá strana zejména bolševici. Bohužel díky tomu, že Rusové nejsou tak pořádkumilovní a pečliví jako Němci, tak obrovská kvanta knih, která ukořistili bolševici přímo nebo dobyli nad nacisty skončila někde ve sladech, kde je zničila vlhkost, požáry nebo byly rozkradeny. Některé kapitoly jsou věnovány i osudům knih po válce a zde zjišťujeme, že se k původním majitelům vrátil jen nepatrný zlomek knih. Obrovské množství knih, ukradených obyčejným lidem stále zůstává ve sbírkách různých knihoven v Německu a jejich osudy jsou většině lidi lhostejné.
— Kniha se četla dobře, vyprávění bylo dosti pestré a tak se nestalo, že by čtenáře výčty ukradených knihoven a knih, vysvětlování hierarchie nacistických úřadů nebo jiná fakta začaly být příliš nudné. Snad co jediné zamrzí, že autor neměřil všem stejným metrem. Jeho neobjektivní přístup k bolševikům a zejména Leninovi nešlo přehlédnout. A přitom komunismus má na svých rukou mnohem víc krve než nacismus.

Tiráž
Vydal: Kniha Zlín v roce 2017
Originální název: Boktjuvarna. Jakten på de försvunna biblioteken
Rok vydání originálu: 2015
Překlad: Olga Bažantová
Počet stran: 469
Vazba: pevná
ISBN: 9788074735325

Tajemnice Korei Północnej – Daniel Tudor & James Pearson – W. A. B. 2019

Kniha má podtitul černý trh, módní trendy, pracovní tábory, disidenti a uprchlíci a ukazuje především novější tvář Severní Koreji. Ta se totiž v posledních několika letech radikálně změnila. Politicky je to stále sice komunistická diktatura s různými místními úchylkami ale v ekonomické sféře čím dále více doplňuje nefunkční plánované hospodářství téměř všudypřítomná šedá ekonomika a černý trh.
— Stále platí různá omezení ohledně oblečení a účesů ale policista nebo udavač ze studentské hlídky většinou za drobný bakšiš přivře oko či obě. Do země proudí na USB klíčích a jiných digitálních nosičích nejen jihokorejské a americké seriály ale i k-pop a další „závadná“ hudba. Švadlena, která na trh uvede jako první kopii oblečení z populárního jihokorejského seriálu si přijde na slušné peníze, stejně tak bastlíř, který z televizních a radiových přijímačů odstraňuje „zámek“ na příjem pouze oficiálních severokorejských kanálů. Velkou popularitu má plastická operace očí, kterou zvládají i amatéři, kteří nemají ani zdravotnický kurz, natož nějakou školu.
— Severokorejští diplomaté pašují luxusní zboží do země a pervitin do zahraničí, vojsko je používáno jako otrocká pracovní síla a nejdražší bydlení je v panelácích v nejnižších patrech, protože stále elektřina nefunguje 24 hodin denně. Mobilní telefony jsou již celkem slušně rozšířeny minimálně mezi střední třídou ale slušně se prodávají i nefunkční napodobeniny nošené jen pro zvýšení společenského statusu.
— Kromě těchto poměrně neškodných faktů jsou tu kapitoly o korejských koncentračních táborech a ostatních vězeních a to je hodně smutné čtení. Dost drsné je to, že zde kromě „viníka“ je potrestána i široká rodina a drsné je i to, že do vězení či dokonce koncentráku se může bez problémů dostat také dost vysoký papaláš. Stačí, že v rámci různých stranických bojů upadne do nemilosti politik nebo funkcionář, který je jeho nadřízený nebo s kterým je nějak spojený.
— O některých faktech jako je pašování USB a DVD do země jsem věděl už z nějakých filmů, které jsem viděl na Youtube ale hodně faktů jsem se dozvěděl až odtud. Pokud jsem to schopný posoudit, tak je Korea vykreslena celkem objektivně a ačkoliv kniha nedosahuje výšin polských reportáží, tak to nebyl žádný průšvih a minimálně jako rozšíření pohledu o této izolované zemi, která se aktuálně hodně mění. Za sebe bych ji doporučil.
— Mimochodem překlad této knihy do korejštiny mělo dost drsnou dohru. Korejský překlad této knihy totiž vyšel s obálkou, na které byl remix stáního znaku Severní Koreje a dva recenzenti této knihy a dva nakladatelé novin, ve kterých tyto články vyšly byli odsouzeni k smrti za velezradu. Je otázkou, zda jde jen o ukazování svalů nebo těmto lidem opravdu reálně hrozí smrt. To asi s jistotou neví nikdo…

Tiráž
Vydal: W. A. B. v roce 2019
Originální název: North Korea Confidential: Private Markets, Fashion Trends, Prison Camps, Dissenters and Defectors
Rok vydání originálu: 2015
Překlad: Agnieszka Sobolewska
Počet stran: 288
Vazba: brožovaná
ISBN: 8328064170

Depesze – Michael Herr – Biblioteka Akustyczna 2018

Kniha reportáží z Vietnamské války poprvé vyšla již v roce 1977 a stále vychází v nových a nových vydáních a překladech. Aktuálně vychází ve slovenském překladu u kultovního nakladatelství Abynt. Ale stejně dobrá je i v podobě polské audioknihy.
— Mimochodem originální název Dispatches je snad nejgeniálnější název knihy vůbec, protože jde vyložit mnoha způsoby a Depeše je jen jediným z nich. V polském vydání věnoval překladatel několik odstavců jen tomu, jak lze název knihy interpretovat.
— Autor knihy Michael Herr pracoval ve Vietnamu jako válečný reportér pro časopis Esquire a válku poznává opravdu důkladně, protože s vojáky se účastní i poměrně nebezpečných misí a tak má možnost poznat tvář moderní války opravdu hodně zblízka. Zkušenosti, které Michael Herr získal ve vietnamském konfliktu později zúročil jako spoluautor filmů Apocalypse now a Full Metal Jacket. A podobně jako v těchto filmech i ve zmiňované knize je válka a působení americké armády v ní viděno hodně kriticky a naturalisticky.
— Autor na válku nahlíží z mnoha úhlů, pohledů a střídá celkový pohled na válku s drobnými portréty vojáků, které během svého působení ve Vietnamu potkal. Popisuje pocity, chování a psychologii i kolegů z řad válečných zpravodajů, načrtává karikatury nejšílenějších případů z řad vojenských velitelů a sem tam nechá čtenáře vydechnout při popisu krás místní přírody aby za chvilku popsal i nepříjemné stránky pobytu v tropické džungli.
— Možná se malinko usmějete při líčení toho, jak se vojáci v poli stávají pověrčivými aby vám autor vzápětí vyrazil dech ranou na solar při líčení toho, jak válečný konflikt rozvrací psychiku vojáků, zpravodajů i civilistů. Vyprávění je prostě hodně rozmanité a proto se čte celkem svižně a i jazyk je košatý a uchu příjemný. Prostě perla žánru, důkladně prověřená časem a i já osbně ji mohu s klidným vědomích doporučit.

Tiráž
Vydal: Biblioteka Akustyczna v roce 2018
Originální název: Dispatches
Rok vydání originálu: 1977
Překlad: Krzysztof Majer
Čte: Andrzej Ferenc
Čas: 10 hodin 7 minut
Provedení: audiokniha
ISBN: 8365271281

Czarne flagi – Geneza Państwa Islamskiego – Joby Warrick – W.A.B. 2017

Czarne Flagi – Joby Warrick

Anglický originál této knihy byl v roce 2016 oceněn prestižní Pulitzerovou cenou. Jsem velký fanoušek reportáže a non-fiction literatury obecně a četl jsem hodně velmi dobrých knih z tohoto žánru ale přesto mne to, jak skvěle je tato kniha napsaná mne velice příjemně překvapilo. A mimochodem i tato kniha vyšla i v českém překladu. Pod názvem Vzestup Islámského státu ji v roce 2016 vydala Jota v překladu Martina Dolečka.
— Černé vlajky mapují dění v Sýrii, Iráku, Jordánsku a dalších zemí od doby ještě před druhou válkou v Zálivu až téměř do současnosti. Víceméně je také životopisem Abú Músá Zarkávího, který se stal nástupcem Usámy bin Ládina mezi vůdci islámských teroristů.
— Je neuvěřitelné, že vedení americké armády nedovolilo americkým commandos zničit tajnou základnu tohoto krvavého řezníka, kterou se jim podařilo najít. Bohužel, bylo to těsně před plánovanou druhou invazí do Iráku a politici potřebovali mít co nejvíc důvodů pro svou přítomnost v Iráku. Kdyby tehdy dostali souhlas k úderu, mohlo to spoustě lidem zachránit život a situace v Levantě mohla být jiná.
— Velkou chybou byla i samotná druhá válka v Zálivu protože Američané neměli připravený scénář pro situaci po porážce Saddáma. Jelikož součástí této operace byla i takzvaná debaasizace a v Iráku byli ve straně Baas jak důstojníci armády, tak policie, tak učitelé, profesoři, starostové, (bylo to něco podobného jako s členstvím ve straně u nás za komančů) tak najednou došlo k odstranění téměř veškerých státních orgánů a orgánů samosprávy.
A právě Zarkáví dokázal mistrně rozeštvat nejen šíity a sunnity ale využít flustraci bývalých prominentů saddámova režimu a ještě naverbovat spousty bojovníků proti sovětské okupaci Afghánistánu.
— Kniha dál mapuje nejen počátky syrské občanské války ale také všechny fáze vzniku Daeš ale také různých fračíz Al-Kaidy. Kromě Zarkávího v knize sledujeme osudy ještě mnoha dalších osob z obou stran barikády. Zejména minimálně první polovina knihy je psána naprosto úchvatně. Máte dojem jako by jste četl napínavou severskou detektivku a děj rychle ubíhá. Knihu musím opravdu hodně doporučit. Díky ní i čtenář, který celkem hodně sleduje situaci na Blízkém východě, tak se díky této knize dozví spoustu informací a včetně hodně neznámých a docela slušně vám popíše většinu důležitých momentů moderních dějin této oblasti.

Tiráž
Originální titul: Black Flags: The Rise of ISIS
První vydání: 2016
Vydal: W.A.B. v roce 2018
Překlad: Tomasz S. Gałązka
Čte: Kamil Pruban
Čas: 15 hodin 20 minut
Provedení: audiokniha
ISBN: 9788328044722

Zapiski z Homs – Jonathan Littell – Wydawnictwo Literackie 2013

Autor této knihy Jonathan Littell je v literárním světě proslavil románem Laskavé bohyně, který beletristicky zpracoval zápisky jednoho přesvědčeného nacisty. Sugestivní líčení etnických čistek je čtení jen pro silné povahy. Čtenář si občas musí dělat přestávky, protože dlouhé pasáže sugestivně líčeného vraždění opravdu mohou přivodit hodně depresívní noční můry.
— Ani kniha Zapisky z Homs“  není moc veselé a optimistické čtení. V raném počátku syrské občanské války autor odcestoval do města Homs v Sýrii a nějaký nějakou dobu se pohyboval v okruhu obyčejných lidí, kteří už mají dost teroru a útisku assadovského režimu.
— Autorova cesta se odehrává v roce 2012, kdy byla syrská válka ještě záležitostí téměř jen samotných Syřanů a mezi  přestřelkami a boji ještě existovaly přestávky ve kterých mohli lidé žít téměř jako před vypuknutím konfliktu.
— Jonathan
Littell  se pohybuje zejména mezi stoupenci Svobodné syrské armády a ke cti mu musím přiznat, že se v knize vše snažil verifikovat z několika různých zdrojů a pokud si nějakou informací nebyl tolik jistý, tak se o tom sám zmínil.
—  Literárně nečekejte žádné zázraky. Kniha je opravdu jen deníkem z cesty do jednoho města a pobytu v něm. Takže se dočkáte téměř strohého líčení toho s kým se autor setkal, o čem spolu mluvili. Stejně téměř dokumentaristicky jsou pojata vyprávění lidí, se kterými se autor setkává.
Strohé líčení toho, jak probíhala mučení ve věznicích assadova režimu je takovou soft nebo light verzí nacistických zvěrstev líčených v Bohyních. Naštěstí není kniha zas tak dlouhá, protože občas je dost monotónní.
—  Kniha je dobrá, protože docela dobře ukazuje pohnutky, které Syřany přivedly nejdříve do ulic a později do bojových pozic. Je zde také vidět, že v počátcích konfliktu nehrálo náboženství žádnou roli a vojáci Svobodné armády se snažili válčit „rytířsky“. A na závěr je vždy otázka, zda mohu knihu doporučit nebo ne. Inu knihu určitě nezatracuji ale doporučil bych ji spíše vypůjčit v knihovně, protože  jde opravdu o strohý deník jednoho novináře a knihu nejspíše již nebude chtít číst podruhé.

Tiráž
Vydalo: Wydawnictwo Literackie v roce 2013
Originální název: Carnets de Homs
Přeložila: Magdalena Kamińska-Maurugeon
Počet stran: 280
Vazba: brožovaná
ISBN: 9788308050545

Dżihadystka – Anna Erelle – Sonia Draga 2015

jihad-girlKniha má podtitul „Relacja z wnętrza komórki rekrutacyjnej Państwa Islamskiego“ což je trošku jazyková hříčka protože komórka je jak buňka (zde teroristická), tak mobilní také telefon. A mimochodem kniha vyšla i v češtině jako „Džihád: V kůži bojovníka Islámského státu“ u vydavatelství cpress.
— Nicméně jde o příběh francouzské novinářky, která chce napsat reportáž o praktikách IS a když se na síti začne vydávat mladičkou konvertitku k islámu, tak se jí ozve Abu Bilel. Jde o jednoho z předních verbířů Daeš a člověka vysoce postaveného v hierarchii Daeš. Ten ji nejen začne ihned přemlouvat k útěku do Sýrie ale také balit a slibovat ji manželství.
— Nicméně i když se zde dozvíme hodně o verbířských taktikách Daeš, myšlení a chování džihádistů, tak hodně prostoru bylo věnováno samotné autorce. Tedy tomu jak se vypořádávala s tím, že koketuje s nemilosrdným vrahem, setkávala se se zlem a jak na ní působilo to, že žila dva naprosto rozdílné životy.
— Ale i neustálé proměny Abu Bilela byly dost zajímavé. Jak se v něm mísil zamilovaný osamocený naiva s cynikem, který vypráví o stínání hlav. Okamžiky kdy se zamotával do svých lží, vypadával z role vlídného a skromného věřícího.
— Popravdě jsem se do knihy pustil jenem proto, že jsem potřeboval něco, co by šlo číst v kindlu a  nerušilo v noci světlem lampičky. Nakonec to bylo hodně velké překvapení.  Kniha je nestranná, zajímavá a čte se příjemně a vyprávění má spád. Různé arabské termíny a zkratky francouzských veřejných institucí jsou dostatečně vysvětleny v poznámkách pod čarou, takže se v textu neztratíte.
— Knihu mohu s klidným svědomím doporučit víceméně všem. Jo a jen tak na okraj? na autorku byla vydána fatwa podobně jako na Salmana Rushieho.

Tiráž
Vydal: Sonia Gragav roce 2015
První vydání: 2015
Překlad: Marek Chojnacki
Počet stran: 288
Vazba: brožovaná
ISBN: 8379993969

Zakonnice odchodzą po cichu – Marta Abramowicz – Krytyka polityczna 2016

i-zakonnice-odchodza-po-cichuPo pravdě se přiznám, že na knize mne nejdříve zaujala minimalistická a hodně povedená obálka. Teprve poté jsem zkoumal o čem to je (i když z názvu to bylo dost poznat) a podíval se na hodnocení na GoodReads a LC. A musím říci, že kniha není zrovna  moc povzbuzující a veselé čtení.
— Základem knihy jsou příběhy cirka dvacítky žen, které prošly nějakým ženským církevním řádem a z nějakého důvodu z něj pak vystoupily. Důvody vstupu do kláštera, proč se daným ženám v něm nelíbilo nebo nelíbilo a z jakého důvodu z řádu odešly jsou dosti rozdílné ale určitě k tomu hodně přispívá to, že život řeholnic je prostoupen minimální svobodou, až otrockou fyzickou prací, minimální oceněním od kněží a nadřízených, velice přísnými omezeními a slušnou ponorkou.
— Musím také konstatovat, že věci v této knize popisované se týkaly zejména polské církve a doby před několika lety. V poslední době  by se situace řeholnic měla mírně zlepšovat a situace v mužských řádech a to i v Polsku  by měla být podstatně lepší a svobodnější. Situace řeholnic v Čechách a na Slovensku by také snad měla být lepší ale ruku do ohně (pekelného) za to rozhodně nedám. A americké a západoevropské řeholnice se mají ve skrze úplně jinak. V některých řádech například nemusí vůbec nosit řeholní oděv a nemají tolik   omezení jako polské řeholnice.
— V poslední třetině knihy autorka hledá různé odpovědi, dává některá fakta do souvislostí a píše o drobných změnách, které se v poslední době začaly u polských řeholnic dít.
— Kniha je psána celkem srozumitelným jazykem, takže téměř vše pochopí i čtenář, který je ateista a mnoho se o katolické křesťanství nezajímá. Občas najdeme v knize i zajímavý nebo vtipný okamžik, například když si dvě bývalé řeholnice otevřou hostel a první hosté ever je bandička neonacistů, které se všichni ostatní bojí ubytovat. Přičemž jedna z těch ex-sester je lesbička, veganka a bojovnice za práva sexuálních minorit – prostě někdo, kdo se náckům určitě moc nezamlouvá.
— Kniha má sice něco přes dvě stě stran ale díky krátkým kapitolám, častým předělům na celou stránku se čte velmi rychle a je to záležitost víceméně na jeden víkend nebo dva tři večery.  Každopádně mohu doporučit, jen si nejsem jistý, zda už není kniha částečně neaktuální ale to ví jen Bůh.

Tiráž
Vydala: Krytyka polityczna v roce 2016
Obálka: Maciej Kropiwicki
Počet stran: 224
Vazba: brožovaná
ISBN: 8364682911

Grobowiec w Sewilli – Norman Lewis – 2013 Czarne

lewis_sewillaTato kniha má podtitul Podróż przez Hiszpanię u progu wojny domowej neboli česky „Cesta přes Španělsko  na prahu občanské války“.  Popravdě nezkoumal jsem, kdy přesně podle historiků začala Španělská občanská válka ale v této knize během návštěvy našich svou hrdinů už probíhá dost různých přestřelek mezi komunisty a různými španělskými pořádkovými silami  a každou chvíli je někde vyhlášen výjimečný stav a zavírají se hranice mezi Španělskem a Portugalskem.
— Ale možná bych měl začít alespoň trochu od začátku.  Takže autor této reportáže a jeho švagr ze sicilskými kořeny (který je komunista) se rozhodnou navštívit rodinný hrob v Seville.  Tuto téměř pouť jim sponzoruje autorův strýc a otec toho Sicilana. Už téměř druhý den po vstupu na španělské území se politická situace začíná rapidně horšit.  V jednu dobu dokonce musí udělat velkou okliku přes sousední Portugalsko aby se někam dál dostali. A zpět z Portugalska do Španělska musí překročit hranici ilegálně protože Španělé hranici v důsledku politické situace hranici zavřou.
— Kniha obsahuje nejen parádní líčení nezkrotné španělské přírody ale i autentické obrazy ze španělského venkova i měst. Jo a ještě jsou tam další postřehy ze sousedního Portugalska. každopádně mne dost překvapilo, jak chudé a zaostalé byly v té době některé oblasti  Španělska a Portugalska. Naši hrdinové navštívili oblasti, kde lidé žili v jeskyních a dokonce tyto jeskyně normálně pronajímali, prodávali a kupovali jako každou jinou nemovitost. Je zde zmínka i o upálení „čarodějnice“ ale šlo o takovou emo sebevraždu ženy, která už neviděla žádnou budoucnost a tak se rozhodla odejít   „ve velkém stylu“.
— Je zde i popis koridy, různých přestřelek a třeba hodně divoké cesty vlakem. Vtipné je, že když konečně dorazí do Sevilly, tak zjistí, že díky tomu, že již před rokem přestali platit za pronájem hrobu,tak správce hřbitova v sevillském chrámu jejich hrob zlikviduje. Společně z mnoha dalšími, které nikdo neplatil. Chvilku po tomto fiasku se vypraví zpět do Anglie, protože je už jen otázkou času, kdy Franko každým okamžikem má vstoupit na španělskou půdu a všichni očekávají, že se občanská válka rozjede s plnou parádou. Autorův švagr se hned po vypuknutí občanské války naplno vrací zpět do Španělska a účastní se bojů  jako saniťák na straně komunistů. Celou válku sice přežije ale s dost podlomeným zdravím a umírá brzy po jejím skončení.
— Každopádně mohu knihu s klidným srdcem doporučit a překvapilo mne, že kniha se čte stejně lehce jako by byla napsaná před rokem nějakým mladým nadějným spisovatelem.  Pokud máte rádi žánr reportáže, neváhejte ani chvilku.

Tiráž
Vydalo: Czarne v roce 2013
Překlad: Janusz Ruszkowski
Obálka: Agnieszka Pasierska
Počet stran: 144
Vazba: brožovaná
ISBN: 9788375365726