Amberville – Tim Davys – Odeon 2009

Amberville je město, které pod na první pohled obyčejným a pokojným zevnějškem skrývá spoustu špíny, násilí a temných tajemství. A narušit váš spokojený a do poslední doby bezstarostný život může cokoliv. Třeba návštěva největšího mafiánského bosse, který vám dá zdánlivě neřešitelný úkol, který musíte splnit, jinak se vám pomstí na vaší milované ženě.
— A vám nezbývá nic jiného než se zkontaktovat s dávnými přáteli z dob, kdy jste se ještě neměli tak dobře a proto jste se pohybovali na temné straně města. Čí více se hlavní hrdina dostává k splnění náročného úkolu a odhalení největšího a nejtemnějšího tajemství města Amberville, tím víc na povrch vyplouvá antagonismus v partě bývalých kumpánů a také různá tajemství a hříšky z dětství a mládí nejen hlavního hrdiny.
— Kniha výborně navazuje na klasiky žánru noir a v knize se dynamicky střídá obyčejné fyzické násilí s rafinovaným psychickým terorem. Autor, který překvapivě do doby, kdy se rozhodl napsal knihu, žádnou sám nepřečetl. tedy pokud nepočítáte komiksy a grafické romány. Skvěle si hraje s hlavními postavami, kdy je čtenář po některých kapitolách nucen zcela přehodnotit svůj pohled nejen na hlavního hrdinu ale i na charakter a chování jiných postav. A ty nejsou většinou moc sympatické. Spíše naopak. Boj o moc, intriky a manipulace prostupují celým městem jako pojivo, které drží vše pohromadě.
— Ani si nevzpomenu, zda v příběhu najdeme nějakého kladného hrdinu. Možná tak v začátku příběhu a v další části vám autor ukáže, že všechno je jinak a daná postava není zas tak fajn, jak jste si ještě před pár stránkami mysleli. Některé scény knihy jsou hodně mrazivé a i když někteří hrdinové knihy se hodně snaží být hodní a slušní plyšáci tak se často dočkáme velice nepříjemných překvapení. A kurwa! Já se úplně zapomněl zmínit, že v celé knize vystupují pouze humanoidní plyšáci, což celý příběh posouvá trošku jinam a navozuje atmosféru ztráty dětství a ideálů.

Oběť Molochovi – Åsa Larsson

Mírně nadprůměrná detektivka s dvěma dějovými liniemi.. kdy jedna se odehrává v současnosti a druhá v době před a během první světové války a hlavní hrdinkou je příbuzná oběti z dějové linky, která se odehrává v dnešní době.
Vše se odehrává v Kiruně, kam se naše hlavní hrdinka (myšleno Rebecka Martinsson uchýlí napořád). Vraždu jedné z jejích příbuzných objeví sama ale ambiciozní kolega ji záhy vyštípe z oficiálního vyšetřování. Jelikož i jiní členové rodiny oběti zemřeli za podivných okolností, tak Rebecka započne pátrání na vlastní pěst.
Svědkem vraždy se stal i malý kluk, který naštěstí utekl a skryl se ale bohužel není ve vyšetřování moc platný ani Rebecce, ani oficiálnímu vyšetřování protože se uzavřel do sebe a předstírá, že je pes. Oficiální vyšetřování komplikuje pozornost médií i některé přehmaty vyšetřovatelů.
Nakonec v zamotaném finále Rebecka odhalí pachatele, i když za to zaplatí životem jeden z jejích blízkých. Také se jak , jak každý očekával, propojí obě dějové linie a vysvětlí motivace pachatele.

Babička pozdravuje a omlouvá se – F. Backman

Babička se stylem vyprávění a způsobem vystavění příběhu hodně podobá Ovemu. Přesto se mi líbil více ale to je způsobeno více faktory. Ove byl první a tedy trošku zjevení na čistém literárním nebi. Do příběhu starého muže jsem se více vcítil než do příběhu malé holčičky. Kniha obsahovala různé narážky na Harryho Pottera, které jsem jako dospělý čtenář, který nečetl ani jeden jeho příběh, tolik nepobíral. I posedlost tímto fenoménem, která postihuje hlavní hrdinku mi byla cizí, i když chápu, že je celkem hojně rozšířená u mladších čtenářů a to nejde jen o děti.
Stejně jako Oveho, tak i všechny ty nesympatické a otravné sousedy a sousedky hlavní hrdinky si postupně oblíbíte, když zjistíte, proč se chovají, tak jak se chovají a jaká peklíčka se skrývají v jejich minulosti. Příběh hlavní hrdinky je jak pečínka prošpikován výlety do vymyšlené pohádkové země a jsme zde seznamovány s její mytologií a pohádkovými příběhy (stvořených na podkladě skutečných událostí) z tohoto světa. Ty mne trošku otravovaly.
Takže pokud se vám líbil Ove, tak když sáhnete po Babičce, neuděláte chybu. Pokud se vám líbila Aristokratka, tak nevím, zda zde prezentovaný humor pro vás nebude moc složitý.