Tajná dvojka A+B Zločin mezi dinosaury – Jiří W. Procházka a Klára Smolíková Fragment 2016

zlocin-mezi-dinosauryKláru Smolíkovou nemusíme čtenářům našeho blogu nijak zvlášť představovat. Autorka komisů pro děti (namátkou Na hradě Bradě, Medvídek Lup) a populárně naučných knížek pro mládež (například Řemesla, Jak se staví město, Spolkla mě knihovna) se tentokrát rozhodla zabrousit do detektivního žánru. Ostatně není divu. K detektivkám má díky svému manželovi Jířímu W. Procházkovi blízko. Právě Jiří W. Procházka spolu s paní Smolíkovou před časem napsali skvělou detektivku pro dospělé Mrtvá Šelma.

Nyní tedy Jiří a Klára spojili své síly a napsali svou druhou společnou detektivku. Detektivku pro mládež. Detektivku při jejímž čtení či poslechu budete kulit oči.

Play.

Artur se do města přistěhoval právě dnes. Bára tu naopak bydlí od narození. Artur miluje detektivky a Bára zase ráda luští záhady. Osud tomu chtěl, aby se ti dva potkali ještě dřív, než usednou do lavic ve stejné třídě. Kdy? Hned na začátku knížky. Kde? Při Arturově průzkumu okolí nového bydliště. Přesněji na hranicích zanedbané zahrady a zdánlivě opuštěného domu, po jehož majiteli shodou okolností pátrá právě Bára.

Slovo dalo slovo a mladí detektivové spojili své síly v pátrání po majiteli starého domu.

Artur a Bára se záhy seznamují nejen s tajemným majitelem domu, ale především s jeho psem Šerlokem. Ten zdaleka není jen takový obyčejný voříšek, jak by se na první pohled mohlo zdát. A kůlna v zahradě pana Vé také skrývá mnohá nečekaná tajemství.

Stop.

Když se spojí v autorský tým  nestor české Sci-fi, z jehož pera vzešla taková báječná dobrodružství jako Hvězdní honáci nebo série Ken Wood  a autorka literatury pro mládež, která nemá o šílené nápady nouzi, nemůže z toho vzniknout obyčejná detektivka.

Tady (alespoň podle mě) vstupuje do hry tvůrčí imaginace Jiřího.W. Procházky a jeho skvělé nápady. Protože od teď to není jen obyčejná dětská detektivka, ale regulérní bondovka. (A to myslím jako kompliment).

Play.

Vybaveni super moderní technikou, v tomto případě digitálními kamerami a 3D brýlemi z podzemní dílny pana Vé, se naši mladí agenti vydávají záhy řešit svůj první případ.

Exkurze v nově otevřeném muzeu pravěku (nebo spíš Dinoparku) je nejen skvělou příležitostí vyzkoušet nově nabyté technologie, ale také vypátrat, kdo v době exkurze založil v muzeu požár a odcizil vzácné exponáty.

Stop.

Bára i Artur nejsou žádní suchaři a jejich komentáře rozhodně pobaví kdekterého z jejich vrstevníků. Navíc se moc hezky doplňují a co neumí jeden, to zvládne druhý. Ovšem největší předností téhle knížky není ani tak ústřední dvojice, ale především zápletka a styl vyprávění. Musím říct, že těch 142 stran je nabitých akcí tak, že by se za ni žádné dobrodružství věhlasného 007 nemuselo stydět. Příběh má spád, nádherně odsýpá a čtenář se rozhodně nemá čas nudit. Navíc je každá kapitola ukončena tak, že se prostě nedokážete odtrhnout a obracíte další a další stránky, abyste se dozvěděli, co bude dál. A high-tech udělátka  okouzlí snad každého dnešního kluka.

Každá kapitola je pak doplněna úkolem, který mohou čtenáři vyluštit a splnit. A díky závěrečnému hodnocení si pak ověřit, jak dobrým tajným agentem mohou být.

Vlastně tady vidím jedinou slabinu knihy. Nejde o to, že některé hádanky jsou podle mého soudu moc těžké (věřím, že si jejich obtížnost autoři ověřili na beta čtenářích), ale některé jsou vážně dost nepřehledné a takové rozmotávání kabelů či hledání rozdílů je vážně problém. Viním tím však především kapesní formát knihy a černobílé ilustrace.

Přitom paradoxně kapesní formát velikosti čtečky vnímám jako velké plus (čtenář si knížku může prostě strčit do kapsy kabátu, nebo do aktovky). A ilustrace Viktora Svobody k akčnímu příběhu mladých agentů také pasují perfektně.

Play.

Tajná dvojka A+B také vyšla jako audiokniha.

Musím říct, že bez ohledu, že narátoři byli vybírání bez porady s autory, volba obou hlavních protagonistů dopadla na první dobrou.

Andrea Elsnerová, která propůjčila svůj hlas Báře, je zkrátka skvělá a Kryštof Nohýnek jako Artur nezůstává pozadu. Jiří Dvořák jim pak skvěle sekunduje. Ale největším kladem této audio knihy jsou především skvělé zvukové efekty, které z příběhu spíše než audioknihu dělají rozhlasovou hru, nebo ještě lépe 3D film pro vaše uši.

THE END.

Potitulková scéna:

Artur a Bára opouštějí Divadlo kouzel, kde zdárně vyřešili svůj druhý případ.

Coming soon:

Tajná dvojka A+B Zbloudilá střela

Osobní poznámka recenzenta:

Docela rád vzpomínám na příběhy Emil a detektivové a Emil a tři dvojčata. Detektivky odehrávající se v Německu na počátku třicátých let mě jako desetiletého okouzlily. Stejně tak i Pan Auťák a pražské tajemství a jejich pokračování, které v koncem sedmdesátých let napsal Zbigniew Nienacki.

Myslím si, ale že dnešní technikou ovlivněné páťáky a šesťáky bude Tajná dvojka A+B bavit ještě víc než mě tehdejší detektivky pro mládež tenkrát.

85 %

Jan Procházka

Reklamy

Klára Smolíková – Spolkla mě knihovna Fragment 2017

knihovny_obalkaMě knihovna rozhodně naštěstí nespolkla. (Ostatně to bych pro vás nemohl teď psát tuto recenzi.)

Spolkla však malého čtenáře Davida a navíc v nejméně vhodnou chvíli. David totiž dostal od maminky za úkol udělat si pořádek v knihovně, jinak bude vyhlášen STOP STAV. „Žádné další knihy se kupovat nebudou.“ Jenže si za to mohl chlapec milý sám, když po celém dni proleženém v knihách na poslední chvíli cpal do knihovny svazky hlava nehlava, knihovna se naštvala a nebohého čtenáře spolkla i s jeho kocourem Koniášem. Anebo za to možná mohlo nedopatřením vyřčené kouzlo. Kdo ví? Možná Klára Smolíková a ilustrátor Vojtěch Šeda, jehož krásné a vtipné ilustrace knihu provázejí na každé stránce.

„Hernajs dudy, oh my God.“

Právě tak začíná dobrodružná výprava malého Davida (a s ním i čtenáře) do knižní historie. A aby se v ní David ani čtenář neztratili, jako blahé paměti Vilém z Baskervillu v klášterní knihovně, pomohou jim odborní průvodci na slovo vzatí, Pán spisů egyptský bůh Thovt a bůh čínských knihovníků Wen-Čchang Wang.

David se na své pouti po historii knihoven a knih prožene nejen starověkými říšemi (Egypt, Mezopotámie, Řecko a Řím), ale dostane se samozřejmě i do Číny plné středověkých klášterů, či do knihtiskařské dílny. A jestli se vrátí domů živ a zdráv? No, to ví jen Pán svitků bůh Thovt.

Klára Smolíková má ke knihovnám a ke knihovnictví blízko. (Ostatně není náhodou, že deset let učila na střední knihovnické škole.) A jako zkušená autorka řady metodických materiálů a učebnic ví, že příběh (byť sebelepší) není všechno. Takže svou knihu pojala nejen jako dobrodružné vyprávění, ale především jako stručný a zábavný přehled knižní historie, která sahá až k počátkům civilizace. Tomu napomáhají nejen informace skryté v příběhu, ale především tabulky, ve kterých se děti ve stručnosti dozví co je to například klínové písmo či hedvábí a ještě mnohem více.

Autorka má také vřelý vztah ke komiksu (sama psala scénáře k takovým bestselerům jako Na hradě Bradě či Viktorka a její vesmírná dobrodružství), a proto je komiks zastoupen i v její nejnovější knize. V tomto případě však nejde o příběh, nýbrž o stručné představení historických knihoven. Na několika málo panelech, jimž vždy jako průvodce dominuje patřičná významná osobnost, se malý čtenář ve stručnosti dozví o té či oné knihovně to nejpodstatnější.

Vojtěch Šeda se svého úkolu zhostil na výbornou a ilustrace jsou nejen vtipné a hezké na pohled, ale především věrně vystihují atmosféru a dění v těch nejslavnějších knihovnách celé historie.

Kniha je určena čtenářům od osmi let. Ale i když Davidovo a Koniášovo dobrodružství, které čítá necelých 70 stran, zhltnou za dva večery, budou se ke knize vracet i později. Protože informace, které jsou v ní ukryty, se jim budou hodit i na druhém stupni základní školy. A nesejde na tom, jestli budou chtít být jednou knihovníky jako David, nebo ne.

Hanča zatím nehodnotí, ale já dávám pět hvězdiček z pěti. Jan Procházka.

 

 

 

Klára Smolíková – Králík málem králem Fragment 2016

kralikPaní Klára Smolíková má k historickým postavám blízko (ani ne tak věkem, jako svou vlastní profesní minulostí), neboť několik let působila v Husitském muzeu v Táboře jako muzejní pedagog a vedoucí programů. Zároveň je spoluautorkou naučné stezky okolo Kozího hrádku a mnoha jiných projektů s historií souvisejících. Právě proto se mohla ve svých knihách pro děti a mládež úspěšně zhostit role popularizátorky českých dějin.

H.U.S. úplně světovej, Husův dům, Husité. To jsou namátkou jen některé z nich.

Právě proto není divu, že se v loňském roce, kdy jsme slavili 700. výročí narození Karla IV., rozhodla věnovat jednu dětskou knihu právě jemu. A jak se s Otcem vlasti popasovala, si řekneme právě teď.

Zavřete oči, právě přichází…

králík Karel.

Pokud se vám zjevují mrtví králové, císaři a jiné osoby, a vy s nimi čile diskutujete, pak jste buďto nebezpečný šílenec zralý pro ústavní péči docenta Chocholouška, nebo hrdina dětské knížky.

Králík Karel má štěstí, že spadá do druhé kategorie. Ale jinak moc štěstí nemá. Tedy nemá toho mnohem víc, například kamarády, nebo odvahu. Když si však jednoho dne nasadí na hlavu papírovou korunu, stane se něco neočekávaného. Přivolá tím samotného krále Karla IV. A Otec vlasti si ke všem svým starostem (jen si vzpomeňte, založení univerzity, pět manželek, věčné dohady se vzpurnou šlechtou, vajíčka natvrdo) přibere svého mladšího jmenovce do učení. Ale nemáme tu dalšího Křižáka v džínách, nebo Percyho Jacksona. Ne, ne. Králík Karel si musí všechny své shnilé mrkvičky vyžrat sám, a nesejde na tom, jestli jde o strach z atletických závodů, srdeční problémy se spolužačkou, nebo jiné trampoty. Karel IV. mu slouží spíš jako poradce a mentor, který na příkladech ze svého vlastního života malému Karlíkovi ukazuje nejen jak překonávat překážky, ale především jak se stát lepším člověkem. Pardon králíkem. Vlastně bez pardonu. Protože po tom všem, co jsem tu napsal, vám musí být jasné, že králík Karlík je hrdinou, se kterým se směle může ztotožnit kdekterý druhák či třeťák. Tomu také napomáhají moc hezké a vtipné ilustrace Kateřiny Čupové.

Klára Smolíková si velice dobře uvědomuje, že není Jaroslav Foglar, a ani jím nechce být. Proto životní trampoty velkého i malého Karla předkládá svým čtenářům s velkou dávkou nadhledu a humoru.

Ostatně jediné dvě vady na kráse vidím v dost nepraktickém formátu knihy a krátkém rozsahu. Knihu jsme měli přečtenou za dva večery. Na druhou stranu jsme si však o Karlíkovi a Karlu IV. o to déle povídali. A to není málo.

Hanička hodnotí tři a půl z pěti hvězdiček. Ale rodiče školáků z prvního stupně si s klidným svědomím mohou přihodit ještě jednu.

Jan a Hanička Procházkovi
 

Klára Smolíková a Jan Smolík – Medvídek Lup a jeho kamarádi. Mladá fronta 2008 a 2017

mevidek-lupJeden prsten vládne všem,
jeden jim všem káže
jeden všechny přivede,
do temnoty sváže.“

Ne, to je jiná pohádka a rozhodně není vhodná pro druháky a prvňáky. Tahle začíná také básničkou, ale je pro začínající čtenáře mnohem vhodnější. Takže poslouchejte:

„ Za lesem je les.
Za ním další.
A pak ještě čtyři.
Teprve za tím sedmým je kopeček,
Na kterém stojí starý dub.
A v něm bydlí medvídek Lup…“

A nedaleko Lupova domečku bydlí truhlář a kutil Jezevec, veveřice Juliána a havran Filip. K téhle partičce zvířecích kamarádů se po pár stránkách přidá povedený cestovatel a chlubílek zajíc Bonifác a najednou tu máme partičku, která by směle mohla konkurovat partě Mirka Dušína. Ostatně tak jako slavné Rychlé šípy je i Medvídek Lup komiks. Kreslil ho Jan Smolík a psala a vymýšlela Klára Smolíková. Původně vycházel v časopisu Sluníčko a nyní jsou všechny příběhy veselých zvířátek vydány (již podruhé) knižně. A to v péči nakladatelství Mladá fronta.

Příběhy Lupa a jeho kamarádů nás provedou stejně jako Na hradě Bradě (což je komiks stejného autorského týmu, ale pro starší děti) celým kalendářním rokem. Dobrodružství party zvířátek je tedy vždy spojeno s daným ročním obdobím a tak se malí čtenáři dočkají snad všech možných radovánek, které lze v přírodě podnikat. Lyžování, táboření, ale třeba i sbírání ostružin je legrace.

Klára Smolíková není žádný Foglar a tak se nesnaží hrozit prstem a veškerá výchovná poselství předkládá malým čtenářům s úsměvem a nenápadně. Ke každému ročnímu období je připojena jednoduchá hádanka, která s daným obdobím tematicky koresponduje.  A tak například u podzimních epizod mohou děti určit, který z hrdinů vyrobil jakou postavičku z kaštanů, nebo u letních projít labyrint v ostružinovém pralese. Hádanek je celkem třináct a jejich řešení naleznete na konci knihy.

Příběhy jsou krátké, každý na dvě stránky. A texty v bublinách jsou psány verzálkami a dětem se budou dobře číst.

Protože právě pro prvňáky či zdatnější předškoláky je Lup jako stvořený. Ostatně naše dcera se právě na příbězích téhle party veselých zvířátek v pěti letech naučila číst.

Naše Hanča dává pět hvězdiček z pěti.

 

Čertice Dorka Klára Smolíková Pasparta 2016

Malá čertice Dorka vyrůstá u své babičky. Někdy si spolu báječně rozumějí, jindy se vůbec nemohou dohodnout. Dorka totiž každou chvíli chytá babičku za slovo. Jak se to dělá? To si počíháte na větu či slovní spojení, které by mohlo vlastně znamenat něco úplně jiného, než dotyčný myslí. A skočíte po něm! Čertice má nejen velkou představivost, ale ještě k tomu umí trošku kouzlit, takže se třeba po ránu promění v rybičku a vyskočí z postele. Jak si to babička přála.

Máme pětiletou dcerku a ta je pořád jako na trní, mele stále pantem a ano, často mě z ní může vzít čert. Stejně jako babičku z Dorky. Každý, kdo má děcko na tohle naráží. „Já se z tebe zvencu.“ „Nebuď jak z divokých vajec?“ „A tati, co je to zvenca? A jaký jsou divoký vejce?“ Přesně tak to má i sympatická čertice Dorka a její babička. Příběhy které Dorka prožívá jakoby vypadly ze života každého druhého školáka (ranní vstávání, závody, úkoly), zároveň jsou nabity informacemi a humorem, takže i na poměrně krátké ploše dvou stran malé čtenáře nejen poučí, ale i pobaví. Každý příběh je doplněn hádankou, či lehkým (většinou hledacím) úkolem. Knížku ilustroval dlouholetý spolupracovník Kláry Smolíkové, Jan Smolík ( Na hradě Bradě, Řemesla, Viktorka) a v jeho podání je Dorka na první pohled sympatická rošťanda ne nepodobná Pipi Dlouhé punčoše a děti si ji oblíbí. I když Dorka nedosahuje (a ani nechce dosahovat) takových met jako například knihy Řemesla či Husité, nebo Husův dům. Rozhodně mladší školáky (první stupeň a zdatnější předškoláky poučí a pobaví. A to se cení.

Naše Hanča dává čtyři hvězdičky z pěti.