Vydavatelství mého srdce – tom 2

Nedávno jsem zde psal o literárních vydavatelstvích, které mi přirostla k srdci.  Dnes bych chtěl přidat druhý díl a ještě bych v souvislosti s předchozím dílem chtěl zmínit radostnou zvěst, že v článku zmiňovaný slovenský Absynt ohlásil vstup na český trh a  slibuje, že znovu přeloží svoje knihy do češtiny. Takže reportáže z Absyntu nejen si nebudete muset nechat posílat knihy ze Slovenska ale dokonce si jejich knihy můžete dopřát v češtině. NO -není to skvělé?
— První vydavatelství, které bych chtěl zmínit je polské a žánrové. Jde o vydavatelství Fabryka Slów, které se specializuje na sci-fi a fantasy. Z jejich autorské stáje je u nás asi nejznámější Andrzej Pilipiuk, který píše zejména humornou akční aggro  fantasy ale vydávají i našeho akčního specialistu Žambocha.  Knihy z Fabryky Slów každého upoutají perfektními obálkami a mne osobně si získali díky sérii S.T.A.L.K.E.R, která je inspirovaná stejnojmennou hrou  a zejména první díly jako je Droga do nikąnd nebo Ołowiany świt. Ale nevydávají  pouze postapo ale mohu doporučit i sérii Stalowe szczury, což je skvělá akce z první světové války s drobným přídavkem alternativní historie a horroru. Pokud jste fanoušek některého žánru, kterým se toto vydavatelství zabývá, pak si z jejich nabídky vyberete určitě hned několik kousků.
— Česká vydavatelství teď zastupuje Odeon. Sice ve svých počátcích podporovala zločinná hnutí ale musím přiznat, že i době druhé okupace u Odeonu vycházely na svou dobu výborné knihy. Nyní je to pouze brand, pod kterým vydává Euromedia dobrou beletrii. Ale ve všech časech byla edice Světová knihovna zárukou kvalitní literatury. I když se mi nová vzhled obálek Světové knihovny tolik nelíbí jako ten předešlý, tak obsah je buď nadprůměrný nebo dokonce skvělý.
— A spíše jen pro zajímavost, bych zmínil polské vydavatelství Stara Szkoła.  A proč? jednoduše proto, že toto vydavatelství vydává těměř jen knihy od českých spisovatelů.
Kromě ve světě známého  Ludvíka Vaculíka, tak vydává i Viewega. Kromě kritiky oceňovaného Mlýnu na mumie, přeložili a vydali i Aristokratku (dva díly) a Deník kastelána, což jsou knihy oceňované spíše čtenáři než kritikou.
— A pokud se vám tento článek líbil, pak zkuste fantasy speciál od mého kolegy, který je třetím dílem této série článků.

Advertisements

Ołowiany świt – Michał Gołkowski – Fabryka Słów 2013

První díl knih ze série inspirované kultovní hrou a ještě kultovnější knihou. zejména v Polsku. Setkáváme se tu s polským stalkerem a se všemi mutanty, které si pamatujeme z hry. Někdy v půlce knihy se náš hrdina zachrání prdelku jedné pěkné ruské slečně ale naštěstí příběh nesklouzne do nějaké červené knihovny.
Autorovi se podařilo perfektně zachytit atmosféru Zóny a specifika komunity stalkerů. Dozvídáme se i různé informace z historie Zóny a také jejich obyvatel. jak těch živých, tak těch o kterých se to tak jasně říci nedá.
Příjemné je, že všechny postavy mají svoje specifika a sem tam dozvíme i něco z jejich minulosti. Na rozdíl od některých jiných příběhů z tohoto žánru, to nejsou nějací rambové ale lidé z masa a kostí, kteří cítí bolest a krvácejí. A to hodně často.

Droga donikąd – Michał Gołkowski – 2014 – Fabryka Słów

Kurwa! Tahle kniha pro mne byla parádním překvapením.
Ke knize psané podle gamesky jsem přistupoval se zdravou skepsí. Ale kupodivu příběh znuděného polského jupíka, který se rozhodne opustit svůj pohodlný život mezi iPady a PR meetingy a odejde do ZÓNY.
Zóna je oblast mezi Ukrajinou a Běloruskem zamořená radioaktivitou po výbuchu Černobylu, kde v roce 2004 dojde k další katastrofě, která sice výbuch jaderné elektrárny připomíná ale už nemá s elektrárnou nic společného.
Náš hrdina se nejdříve potká s francouzským vědcem (který se brzy stane další objetí Zóny a já to uvítám s radostí, protože celou dobu mluví francouzsky a já mu rozumím nerozumím ani slovo). ještě před tím oba potkají běloruského stalkera, bývalého učitele, veterána, který je jedním z posledních žijících původních obyvatel území, které je nyní známé jako Zóna.
Interakce mezi nováčkem ( Polákem, Evropanem, moderním a úspěšným mladíkem) a starým zkušeným (Bělorusem, představitelem starého světa a částečně i představitelem oldskool přístupu ke všemu) je zábavná a plná překvapení.
Cholera – když mluvím o zfilmování Pikniku u cesty trošku akčně a s důrazem na artefakty – tak z této knihy by David Croneberg nebo Michael Bay mohli vycházet. Atmosféra je super a dočkáme se všech stalkerských rekvizit a navíc vyprávění o tom, jak došlo k vzniku tohoto jevu a jak se obyvatelé této oblasti s touto katastrofou vypořádali.
Pobaví i odkazy na ruskou klasiku, různých hlubších zamyšlení a v samém závěru se dozvíme, že název knihy kupodivu neodkazuje na Zónu.
To, že všechny postavy mluví svou rodnou řečí (a autor to nepřekládá) je místy trochu na hovno a hodí se nějaké ty základy ruštiny. Starý stalker mluví takovou směsicí polštiny a ruštiny. na druhou stranu to výrazně pomáhá s budováním atmosféry a vnořením do příběhu.
Už se těším na další díly a doufám, že vysoce nastavenou laťku autor / autoři udrží.

Takže pokud ovládáte polštinu (v jiném jazyce kniha zatím nevyšla) a máte rádi sci-fi a postapo, tak tuhle knihu určitě zkuste.