Rdza – Jakub Małecki – SQN 2017

rdzaRomán Rdza (Rez) jsem hodně často viděl u polských instagramerů a byl často zmiňován, mezi nejlepšími knihami minulého roku. A jelikož i Dygot a Ślady vypadaly hodně zajímavě, tak když se na Facebooku e-shopu polskaksiazka.cz objevila možnost tuto knihu vyhrát, tak jsem neváhal ani chvilku a knihu vyhrál (ta soutěž byla čistě o rychlosti psaní komentářů). Nějakou dobu mi ležela v knihovně a až teď jsem se k ní dostal.
— A musím konstatovat, že ty chvála byla oprávněná. Kniha je opravdu výborná a moc dobře se čte. Pokud jsem schopen posuzovat, tak i jazyk je pěkný a ani grafické provedení knihy se povedlo. Napadá mne snad jediná výtka a to, že nakladatelství nezvolilo pro knihy Jakuba Małeckého nějaký  nějaký více jednotný grafický vzhled. Sice mají přibližně podobný vizuál ale kdyby byly sjednocené v tom stylu, jak jsou například odeonky nebo knižní série, pak by to v knihovně vypadalo lépe.
— Děj knihy se odehrává víceméně v jedné malé polské vesničce a základní příběh se točí kolem malé chlapce, který přijde díky autonehodě o oba rodiče a musí se ho ujmout jeho babička.  Na tento základní příběh se pak nabalují příběhy dalších lidí z okolí jak chlapce, tak babičky a příběh se různými prostřihy a flashbacky  skáče vpřed i vzad v čase. Ale nijak to neztěžuje pochopení sledování příběhu ale naopak vám to vysvětluje podivné chování některých postav a jejich motivaci.
— Kniha se čte moc dobře a tempo vyprávění je dobře vyvážené. Kniha je rozdělena do osmnácti  kapitol dle časových rovin Kapitoly mají výrazný úvodní list a dál jsou rozděleny do krátkých (většinou strana, dvě) částí oddělených hvězdičkami a díky tomu se příběh dobře čte.
— Zajímavé je i to, že mezi mediálními partnery knihy najdete nejen populární polskou knihomolskou sociální síť lubimyczytat ale také výtečný literární blog WielkiBuk. Mimochodem sympatickou Olgu z tohoto blogu najdete i na youtube. Také ona pokládá tuto knihu za nejlepší polskou beletrii roku 2017.

Tiráž
Vydalo: SQN v roce 2017
Obálka: Pawel Szepanik
Počet stran: 288
Vazba: brožovaná
ISBN: 9788365836250

Reklamy

Czarna Madonna – Remigiusz Mróz – Czwarta Strona 2017

madonna-big„Et vidi de mari bestiam ascentem. Habentem cpita septem, et cornua decem, et super cornua eius decem diademata, et super capita eius nomina blasphemiae,“

Remigiusz Mróz je můj nejoblíbenější současný polský spisovatel a chtěl jsem mít nějakou jeho knihu doma v knihovně v papírové podobě. Jelikož série O Chyłce je celá série a mít jen jednu knihu z kdoví jak dlouhé série tak jsem přemýšlel o něčem jiném. A když jsem viděl první obrázek obálky Madonny, tak jsem věděl, že tohle je ta pravá volba. nejen, že není součástí nějaké série, tak má naprosto geniální obálku.
— Tak jsem neustále čekoval Megaknihy, zda se tam tato kniha neobjeví a díky tomu, jak jsem tuto knihu opěvoval na FB, tak se ke mně dostala jako dárek od skvělé majitelky obchodu Polska książka. Už nevím, co jsem měl v té době rozečteno ale nějak jsem se k tomu nedostal a poté, co mi výše jmenovaná napsala, že s knihou dost bojuje, tak jsem raději sáhl po něčem jiném. Nakonec jsem se ale rozhodl, že s tímto přístupem by na tuto krásnou knihu jen padal prach a tak jsem ji z té poličky vytáhl a pustil se do ní. Nakonec to nebyl špatný nápad.
— Pokud si chcete tuto knihu také přečíst, doporučuji mít po ruce Bibli. V knize jsou totiž citovány různé verše zejména z Nového zákona. Sice když autor odcituje nějaký verš v latině nebo jiném jazyce, tak o kousek dál, většinou tento text přeloží nebo vysvětlí ale vědět to hned a znát i českou verzi je fajn.
madonna-bookmark— Hlavní hrdina knihy je kněz Filip, který ale kvůli jedné slečně odešel z církve a navíc slyší spíše na svou přezdívku Berg (podle fotbalového dresu, který nosil v dětství) a dorazí k němu zpráva, že letadlo, kterým cestuje jeho nastávající novomanželka záhadně zmizelo. Od tohoto okamžiku se začnou dít velmi zajímavé a temné věci.
— Zmizí se další letadla, to s jeho budoucí ženou se tajemně objeví v místech, kde podle toho, kolik má letadlo paliva a  jak dlouho trvá let, nemohlo nikdy být, hlavního hrdinu navštíví různé záhadné osoby, včetně jeho mrtvého otce a tak podobně. Události, které se začnou ve světě dít, někdy více a jindy méně odkazují na Zjevení svatého Jana neboli Apokalypsu. Opravdu přichází Kníže pekel?
— Kniha se čte kupodivu dobře a citace z Bible nebo detaily různých leteckých katastrof nejsou nikdy tak rozsáhlé aby se čtenář nudil. Interakce mezi hlavním hrdinou a sestrou jeho nastávající (ke které má Berg rozporuplný vztah – takže tu máme i platonický milostný trojúhelník či spíše čtyřúhelník) se dost podobá vztahu mezi Chyłkou a Zordonem v nejoblíbenějším autorově sérii. Ohledně toho, zda se budete u čtení této knihy bát, je to asi záležitost nastavení čtenáře i settingu při čtení. Každopádně líčení exorcismu je dost sugestivní a i některé jiné pasáže vás mohou dosti rozhodit. Trošku jsem měl problém se  závěrem knihy ale celkově určitě palec nahoru! Knihu mohu s klidným srdcem doporučit.
— Ještě musím vyzdvihnout grafickou podobu knihy, kterou má na svědomí polský grafik Piotr Cieśliński a výtečný nápad je i to, že součástí knihy je i perfektní papírová záložka v designu knihy a s vyříznutou siluetou letadla na vrchu. Stejnou vychytávku vydavatelství použilo minimálně u posledního dílu série Chyłka a Zordon od stejného autora.

Tiráž
Vydala: Czwarta strona v roce 2017
Obálka: Dark Crayon / Piotr Cieśliński
Počet stran: 460
Vazba: brožovaná
ISBN: 9788379767106

Kočky jsou vrženy – Jakub Horák – jakubhorak.com 2017

kocky-jsou-vrzenyTuto recenzi sponzoruje hnutí Nevím a N.W.O. Autor knihy Jakub Horák je docela známá postava nejen na českém internetu. Svoje zážitky a zkušenosti, které získal při své kariéře mediálního poradce nejen politickým stranám, nedávno zužitkoval při založení politického hnutí Nevím. Prvotní nápad postavit do čela hnutí svého kocoura jménem Klapuška po nějaké době přebily excesy a prasárny politiků z méně či více renomovaných stran a tak z hnutí zbyl jen jeho manifest Kočky jsou vrženy.
— Koncept knihy, která funguje jako manifest nějaké pofidérní politické strany, není zas tak originální ale v porovnání s Marksem a Hitlerem se Horák čte dobře a kniha je vtipná a přístupná i obyčejnému čtenáři s funkčním mozkem.
—  Kočky jsou vrženy je mírně nadprůměrná politická groteska, což je na prvotinu, celkem slušný výsledek. Nejlépe je v knize, kde vystupují nejvýznamnější figurky nedávné české politiky, vykreslen Ovčáček. Sem tam se bratru Jakubovi podaří velmi vydařená riposta a vykreslí nějaký nepříjemný povahový rys některého politika, či obyčejného občana, velmi vtipně pomocí neotřelé hlášky. Krásný příklad je celoživotní mateřská rozhodně ne dovolená a podobné záležitosti.
— Občas se autor zbytečně zabývá manýristickým „product placementem“ a sem tam trošku moc káže. Kdybych měl srovnat Kočky jsou vrženy s knihou Biblee, kterou světu přinesl prorok Bruno Ferrari tak musím konstatovat, že to nelze jednoznačně rozhodnout. Co se týká autobiografických částí Biblee, tak ty byly lepší než Kočky ale ty povídky z Biblee naopak Kočkám nesahaly ani po kotníky. Takže plichta?
— A konečný verdikt? Kniha je celkem vtipná, slušně napsaná a čte se dobře ale po přečtení bych ji poslal dál. Už jen proto, že většina humoru je spojená s konkrétními bohužel stále žijícími politiky a víceméně aktuálním politickým marasmem panujícím v české kotlině. O prezidentu Klapuškovi zatím můžeme jen snít.    : (

Tiráž
Vydal: jakubhorak.com v roce 2017
Počet stran: 292
Vazba: tvrdá
ISBN: 9788027021918

Temná hmota – Blake Crouch – Knižní klub 2017

temna-hmotaTuto knihu provázel trošku hype a bestsellerová nálepka Knižního klubu u mne vyvolává spíše opačný efekt. Takto ocejchovaným knihám se snažím obloukem vyhnout. Ale útržky recenzí a hodnocení na webu vypadaly slibně, tak jsem se rozhodl dát knize šanci.
— A jestli jsem neudělal chybu? Asi ne ale opatrnost směrem k zlatým nálepkám  KK mi zůstala.  Temná hmota je rozhodně slušně napsaný crossover sci-fi a thrilleru ale pokud čekáte na základě reklamy a recenzí nějakou sci-fi s velkým důrazem na to vědeckou stránku tohoto literárního žánru a nějaký hlubší ponor do problematiky moderní fyziky a vědeckých teorií, pak budete stejně rozčarování jako já.
— Základní zápletku příběhu uhodnete po prvních několika stránkách a až po cirka dvou kapitolách se vám vaše domněnky potvrdí.  Což ale neznamená, že samotný příběh stojí za pendrek. Když přijmete fakt, že moc překvapení se nebude konat a těch vědeckých teorií nebude moc a autor nepůjde moc do hloubky, pak si můžete užít mírně nadprůměrné sci-fi. Děj knihy odsejpá slušnou rychlostí a stále se něco děje.  Vypravěčský styl autora se k akčnější sci-fi docela hodí. Žádné drsné hlášky nebo černý humor zde nenajdeme ale to nevadí. Podle mne by to působilo spíše rušivě.
— Pokud toužíte po sci-fi s velkým důrazem na těsné provázání vědeckých faktů a nových teorií a literární fikce, tak jak to dělá například Greg Bear ve svých knihách Darwinovo rádio a Darwinovy děti, pak tato kniha není pro vás. Pokud vám ale stačí dobré sci-fi, které se bude dobře číst pak se vám Temná hmota nejspíše měla líbit.
Tiráž
Originální titul: Dark Matter
První vydání: 2016
Vydalo: Knižní klub v roce 2017
Překlad: Veronika Volhejnová
Počet stran: 320
Vazba: tvrdá
ISBN: 9788024257556

Smrt má vůni inkoustu – Vilém Křížek Mystery Press 2017

smrt-ma-vuni-inkoustuKdyž zkoumáte svou vlastní rodinnou historii, může se vám stát, že objevíte ve svém dávném příbuzenstvu opravdu zajímavé osobnosti. Takovou osobou byl rozhodně dědeček překladatele Viléma Křížka Adam. Právě v jeho pozůstalosti Vilém Křížek narazil na stopu pražského soukromého vyšetřovatele Eliáše Sattlera, jehož přítelem a pomocníkem byl Vilémův dědeček.

Píše se rok 1912. Balkánský konflikt dává tušit, že se blíží Velká válka, v pražském Novém německém divadle se chystá premiéra Ariadné z Naxu a za soukromým vyšetřovatelem Eliášem Sattlerem přichází manželka významného průmyslníka Adela Richterová s prosbou, aby našel autora výhružných anonymních dopisů, které začaly chodit jejímu manželovi.

Podivínský vyšetřovatel mladé a krásné ženě vyhoví a velice brzy se on i jeho přítel a pomocník Adam Křížek zapletou do případu, v němž jdou ruku v ruce zakázaná láska, skandál, nenávist i smrt.

Pamatujete si na knihu a film Parfém, příběh vraha? Šlo o příběh mladíka, který měl čich tak dokonalý, že dokázal rozpoznat jakoukoliv vůni. A právě tento dar a touha vytvořit dokonalou voňavku, jej přivedla na dráhu zločinu.<

Eliáš Sattler, český němec či německý Čech, je úplně stejný. Jen stojí na té správné straně zákona.

Sattler oplývá dokonalým čichem a tato jeho schopnost mu pomáhá při vyšetřování. Právě díky svému citlivému nosu dokáže zachytit stopy, které běžný vyšetřovatel ani nezaregistruje. Vůně parfému, inkoustu či papíru ho dokážou přivést na stou vraha stejně dobře, ne li lépe než radu Vacátka stopa škrpálu v blátě.

Takže tu máme „detektiva“ holmesovského střihu, který je zároveň originální a díky několika málo poznámkám o jeho minulosti i dostatečně tajemný.

Případ samotný je poměrně dost zamotaný a udržuje čtenáře v napětí. A ačkoliv tempo vyprávění je záměrně pomalé, udržuje autor čtenáře v permanentním napětí. A to nejen díky několika dějovým zvratům, ale také střídáním prostředí. Ano vyšetřování neprobíhá jen v Praze, ale Sattler s Křížkem se dostanou i do Vídně. Ovšem samotný případ, který je překvapivě civilní a hlavně skvěle těží z autorových znalostí společnosti za Rakousko – Uherska není jedinou devizou této skvělé detektivky.

Tou druhou je skvěle vykreslená dobová atmosféra. Na knize je vidět, jakou si dal s jejím vytvořením autor práci. A nejde jen o dobové názvy ulic či podniků jako jsou restaurace či hotely. Ale především vykreslení tehdejší společnosti, dobových mravů a života. Několik easter eggů a autorův historický exkurz v doslovu jsou sice ne nezbytnou, ale o to milejší třešničkou na vynikajícím dortu, jímž tato historická detektivka bezesporu je.

Jan Procházka 88%

Tekst – Dmitrij Gluchovskij – Insignis 2017

tekstGluchovského Metro jsem četl (první díl) a považoval jsem jej za hodně přeceňované dílo, takže určitě nejsem autorův věrný fanoušek ale chtěl jsem mu dát šanci a přečíst si třeba Budoucnost (Futu.re) ale nakonec jsem se k ní nedostal. Když jsem na Instagramu zaznamenal jeho nejnovější knihu Text a přečetl jsem si o čem je, tak jsem si řekl, že tohle by mohlo změnit můj pohled na tohoto autora. A tak se také stalo.
— Text je autorův první román, který je jednak z dnešní doby a za druhé plně realistický.  Ve sbírce Povídky o vlasti  se příběhy odehrávají v divokých devadesátkách a ač jsou hodně realistické, stejně tam nějaké prvky sci-fi, horroru nebo fantasy najdete.
— Hlavní hrdina textu je mladík Ilja, který se vrací ze zóny (slangový výraz pro vězení), kde strávil sedm dlouhých let na základě podstrčení drog od mladého policisty během jednoho večírku. Když se konečně Ilja vrátí domů, zjistí, že jeho matka před pár dny zemřela a doktoři záchranky nebo havrani stačili pobrat všechno cenné z bytu. Ilja se opije a chce se konfrontovat s policistou, který do poslal do vězení. Ačkoliv jej původně zabít nechtěl, díky vodce a rozhozené psychice po smrti matky jej v afektu zabije. Až doma zjistí, že si nechal nejen jeho  služební pistoli ale i jeho iPhone.
Aby oddálil objevení těla své objeti, začne Ilja nejen komunikovat s rodinou zabitého policisty ale i s jeho dívkou a kolegy a nadřízenými.  Přes e-maily, fotografie a historii komunikací nejen přes SMS ale i instantní komunikátory začíná stále více poznávat svého nepřítele.
— Text v sobě spojuje tak trochu různé žánry. Kromě hlavní detektivní linii, kde autor řeší nejen velká témata pomsty,  viny a smyslu života ale i to, do jakého stupně a hloubky definují život moderního člověka jeho „digitální stopa“.  Najdeme zde i morbidní milostný trojúhelník nebo rodinné drama. Také postavy nejsou černobílé a ať už oba hlavní hrdinové, tak i epizodní postavy nejsou absolutně kladné nebo záporné. Také jazyk a rytmus vyprávění se dynamicky mění podle toho, čeho se vyprávění týká. Popisy Moskvy jsou zde hodně povedené a v začátku knihy jsem si vyhledával různá místa na Google mapách, což jsem dělal naposledy u Skály os Petera Maye.
— Jsem moc rád, že jsem si tuto knihu opatřil tak rychle, protože opravdu stojí za to. Starší autorovy knihy výrazně přesahuje a to jak obsahem, tak formou. Knihu mohu s klidným srdcem doporučit jak čtenářům, kteří znají autora díky jeho sérii Metro, tak i čtenářům, kteří sci-fi a dystopickou literaturu nečtou. Autorovi vykročení ze své žánrové škatulky rozhodně svědčí a doufám, že svou cestu směrem k tomu, abychom jej mohli srovnávat s takovými velikány ruské literatury jako je Dostojevský nebo Sorokin,  nevzdá a dočkáme se od něho více skvělých realistických románů.

Tiráž
Originální titul: Текст
První vydání: 2017
Vydal: Insignis v roce 2017
Překlad: Paweł Podmiotko
Obálka: Ilja Jaskevič
Počet stran: 368
Vazba: brožovaná
ISBN: 9788365743558

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii – Ladislav Zibura – 2017 Bizbooks

zibLadislava Ziburu jsem prvně zaznamenal díky jeho blogu, kde zaznamenával svou pěší pouť do Jeruzaléma a až po delší době jsem zaznamenal, že svoje zážitky z tohoto a jiných putování cest sepisuje knihy a také pořádá přednášky po celé republice. Ač jsem věděl jak o původní první knize z cesty do Svaté země, tak o těch novějších knihách s povedenými novými ilustracemi, tak k přečtení nějaké jeho knihy jsem se dostal až s obrovským zpožděním. A to až tento rok a nelogicky jsem začal jeho poslední knihou.
—  Musím se přiznat, že jsem v jedné části čtení této knihy byl dost zklamaný a v duchu jsem se už chystal knihu pořádně rozcupovat. Ale po dočtení jsem si s odstupem toto rozhodnutí rozmyslel a nakonec jsem uznal, že to nebylo zas tak špatné, jak jsem v tom afektu myslel.
— Moje hodnocení Už nikdy pěšky… bylo hodně ovlivněné tím, že jsem nedávno četl jiný cestopis, který popisuje Gruzii, Arménii a Azerbájdžán.  Ta kniha se jmenuje Přípitek předkům a napsal ji Wojciech Górecki. ten napsal ještě knihu Planeta Kavkaz, která se věnuje oblasti Severního Kavkazu a zejména Ičkerii, kterou asi spíše znáte pod pojmenováním Čečna. Bohužel musím konstatovat, že Wojciech mne oslovil více než Ladislav. Důvodem je to, že z Přípitku předkům jsem se dozvěděl mnohem více informací o historii, současnosti i zajímavostech těchto tří zemí a také o vztazích mezi těmito třemi ne zrovna přátelsky naladěnými národy. V Ziburově knize je poměr mezi tím, jak Ladislav líčí své setkání (většinou spojená s konzumací alkoholu) s domorodci a fakty cizí zemi hodně nakloněný k té alkoholické části. jednu chvíli, právě v té, o  které se zmiňuji v úvodu, jsem měl dojem, že se tam jen chlastá. : )
— Ale s odstupem jsem si uvědomil, že jsem taky možná trošku jiná cílovka. Chtěl jsem knihu přirovnat k Sirotčinci slečny Peregrinové. Zde šlo také o míjení a na knize mne zaujaly zejména ty obrázky (fotografie). Ale na férovku musím říci, že Zibura je spíše hodně osobní cestopis a Góreci je reportáž a v reportážích by mělo být hodně faktů.
— S chladnou hlavou bych knize dal nakonec čtyři hvězdy. zamrzelo mne, že těch informací nebylo více a na druhou stranu musím říci, že Ziburův velmi optimistický přístup k životu mi byl hodně sympatický. Hodně velkým plusem je i grafická podoba všech (těch novějších) knih Ladislava Zibury. Nemohu mluvit ze své zkušenosti ale již z více stran jsem slyšel, že se knihy Ladislava Zibury hodně podobají a různé hlášky a vtípky se v jednotlivých knihách podobají. Ale musím říct, že jde o informaci z druhé ruky ale docela bych tomu věřil.
— Pokud jste ještě žádnou knihu od Zibury nic nečetli a přistoupíte na to, že jde o hodně osobní cestopis (hodně podobný knize Okolo Irska s lednicí  od Tonyho Hawkse – nejde o toho skejťáka ale o britského herce), tak si buď tuto nebo jednu z předešlých knih knih přečtěte. Vyprávění je celkem svižné, většinou i dosti humorná a velmi lidská. Docela obdivuji Ladislava, že si dokáže krásně popovídat s úplně každým člověkem. A je pravda, že je mnohem lepší, když čtenáři, kteří čtou spíše oddechové a zábavnější knihy, sáhnou po této knize než po nějaké knize o UFO nebo průměrné motivační literatuře.

Tiráž
Vydal: BizBooks v roce 2017
Překlad: Alexandra Pflimpfová
Obálka: Tomski & Polanski
Počet stran: 312
Vazba: pevná
ISBN: 978-80-265-0701-7

 

100 miliard neuronů – Petr Stančík – Škoda Auto

100-miliard-neuronuNarazil jsem na několik e-booků, které byly legálně zadarmo ale pokud jde o klasické papírové knihy, které můžete získat zdarma jedná vždy o propagandu. A je jedno zda náboženskou (křesťanskou, jehovistickou nebo harekrišňáckou) nebo politickou. I když Svědci koblihovi jsou také tak trochu nebezpečnou sektou. tato útlá knížka je sci-fi s prvky cyberpunku a technicky jde zajímavě řešený nábor ajťáků do mladoboleslavské divize. Kromě tištěné podoby, kterou Škodovka rozesílala proti e-mailu, tak příběh má i online podobu na webu backendstories.cz.
— První, co vás na této útlé knížce zaujme je výtvarné zpracování. To strčí do kapsy (škodováckých montérek) i většinu sci-fi knih za peníze. Na začátku každé kapitoly najdete dvoustránkové barevné ilustrace v cyberpunkovém duchu.  Navíc samotný text je často proložen vysvětlivkami termínů a věcí z budoucnosti vysázených neproporcionálním fontem do rámečků imitujícími okna klasického Applu.
— Příběh je zasazen do nedaleké budoucnosti, kde je většina výroby a to i té zemědělské nahrazen tiskem z 4D tiskáren a lidstvo je po válkách zahnáno do několika obrovských megapolis. Hlavní hrdina je hacker, který vlastní jedno z posledních aut, které nejsou řízeny automaticky. Značku auta asi uhádnete sami 🙂  Najednou ale z tiskáren začínají vylézat bytosti z jiného světa a na našem hlavním hrdinovi a pár jeho spojencích je klasická záchrana světa.
— Kniha je taková jednohubka na jeden večer nebo max. víkend ale přesto jde o celkem svižně napsanou moderní sci-fi a tento příběh mne bavil možná více než Stančíkův příspěvek do povídkového sborníku Ve stínu Říše. A ten škodovácký product placement není zas tak hrozný a není to nějak extrémně vlezlé. Pokud vás baví cyberpunk, klidně si ten příběh přečtěte na webu přes mobil nebo tablet. Získat tištěnou podobu knihy asi už není možné. Ale nejspíše budou posílat další knihy ze série backenstories.

Tiráž
Vydala: Škoda Auto v roce 2017
Obálka: Bistro Agency
Počet stran: 139
Vazba: brožovaná
ISBN: 9788027031207

Jaroslav Velinský – Spravedlivá Pistole Mystery Press 2017

pistole-cover„Vytáhnu z kufru mauzera a promažu ho fest, pak vyhledám tě za šera, tak vo pátý, či v šest. Až budeš tančit s frajerem, s tím Vencou co má knír, či s Vitěslavem Majerem si vyjdeš na špacír.“

Autorem písně Čtyři způsoby jak zavraždit milou je známý tramp, písničkář a v neposlední řadě vydavatel a spisovatel Kapitán Kid.

Většina milovníků detektivek ho zná však pod jeho občanským jménem. Ano, Kapitán Kid je Jaroslav Velinský a Jaroslav Velinský je duchovním otcem bezděčného detektiva Oty Finka. Ovšem dříve, než přivedl k životu českého Philipa Marlowa, vybrousil si svůj ostrovtip na Augustinu Velikém, jehož první případ Spravedlivá pistole vyšel poprvé v nakladatelství Dialog. Nyní vychází znovu díky nakladatelství Mystery Press a to včetně doslovu autorova syna Frederika Velinského.

„Nekonečně dlouhý muž se slámovými vlasy pil melancholicky vermut na zastřešené terase restaurace V sadech.“

Augustin Veliký – ale kdo je to vlastně Augustin Veliký? Zdá se mi, že dneska je třeba A.V. poněkud popsat, neboť jeho příběhy začal psát Kapitán Kid již v roce 1969.

Tak tedy. Augustin Veliký je předčasně penzionovaný kriminalista. Předčasně proto, že se znelíbil komunistickému režimu. Proč? Inu to nevíme. Žije v Liberci a to v období těsně po válce. A tak jako jiný rád houbaří, Augustin rád ve volném čase sbírá a řeší případy. Anebo mrtvoly chcete li. Vzhledem k tomu, že se jeho autor, jako mnoho jiných inspiroval u slavného Sherlocka Holmese, tak i Veliký má svého Watsona. Tím je kriminalistův bohémský přítel, malíř Jozífek Smetana. Ženským a zároveň velice nevypočitatelným členem týmu je pak Smetanova bývalá spolužačka, sochařka Gréta Hornová. Jejich inspektorem Lestradem je pak nadporučík VB Dvořák, který si chodí ke svému bývalému nadřízenému pro rady.

Tím ovšem podobnost mezi velkým detektivem z  Londýna a jeho Velkým protějškem z Liberce končí.

Augustinův první případ se točí kolem lesního požáru, postřelené krásky a trampské osady Spravedlivá pistole. Historie je to dost zapeklitá a rozhodně napínavá. A její kořeny sahají do válkou poznamenané nedávné minulosti.

Velinský píše s lehkostí sobě vlastní a jemně ironický humor, jímž jsou nabité dialogy ústřední trojice, vyloudí mnohdy úsměv na rtech. Děj pak plyne pozvolna. Nicméně místy se otře až o lehce hororovou atmosféru. Samozřejmě že dnešního čtenáře můžou zaskočit takové termíny jako Závodní výbor, nebo domovní důvěrník, či snad dnes již neznámá značka cigaret Partizánky. Na druhou stranu lehkost s jakou Velinský celý příběh vypráví je v dnešní době temných případů velice osvěžující.

Sečteno a podtrženo. Nečekejte temnou severskou detektivku s rozpolceným hlavním hrdinou, ani americkou akční jízdu. Spravedlivá pistole je svižná detektivka ve stylu Philla Marlowa okořeněná jemným humorem. Jako bonus si můžete přičíst české reálie. Mínusem pak může být rozvleklé tempo a zbytečně překombinovaná zápletka.

80 %

Jan Procházka

 

 

 

 

Trhlina – Josef Karika – Argo 2017

trhlinaRomán na pomezí horroru a thrilleru Trhlina jsem objevil díky Jardovi Konášovi (Hudební masakry, Příběh písně na Streamu ale hlavně Čtenář Jarda na Youtube), který recenzoval nejen Trhlinu ale i předcházející horror Josefa Kariky pojmenovaný Strach. Mimochodem se na něho párkrát v textu Trhliny autor odvolává ale určitě není nutné mít nejdříve přečtený Strach. Na jednu stranu bych chtěl Jardovi za doporučení této knihy poděkovat a druhak musím říci, že díky tomu, že svou nadšenou recenzí ve mne vyvolal téměř nesplnitelná  očekávání mi trošku zkomplikoval vnímání této knihy. Tím nechci říci, že kniha není výborná, spíše jsem k ní již nemohl přistupovat s úplně čistou myslí ale měl jsem již vytvořený nějakou představu, s kterou se nakonec děj knihy zcela neshodoval. Ale to je spíše můj problém.
— V jednoduchosti je tento román dost podobný pseudodokumentárním horrorům jako je Záhada Blair Witch, jen zde roli  zlého monstra nehraje žádná osoba nebo obecně persona ale místo a to konkrétně malé slovenské pohoří Tribeč. A kupodivu to funguje. I když by asi většina čtenářů nečekala.
— Velkou devizou autora jsou parádně napsané postavy. Nejdříve vypadají dost černobíle, až archetypálně ale postupně zjišťujeme, že sovy nejsou, čím se zdají být a i naši hrdinové mají více než jednu tvář. Zejména, když už dojde k výpravám do pohoří Tribeče, tak se postupně vztahy jednotlivých postav vyostřují a na povrch vystupují běsy a nepříjemné povahové rysy každého z nich. Ponorková nemoc panující mezi touto čtveřicí různorodých lidí je pro autora vděčné téma a čtenář si asi také dovede představit, jak by v obdobné situaci tekly nervy jemu.
— Ať už v první části knihy odehrávající před oběma výpravami do slovenských hor, tak v obou líčeních již samotných návštěv Tribeče udržuje autor slušné tempo vyprávění a občas si dovolí odkaz na různé aktuální fenomény jako jsou třeba dezinformační záhadologické weby nebo mizivé uplatnění některých vysokoškoláků v praxi. je až s podivem, že stačí vzít tak trochu pragmatického blogera, jeho partnerku, dva cizí lidi, kteří jsou tak trochu vzájemnými protipóly a umístit je do zajímavé lokace. Sartre tvrdil, že peklo jsou ti druzí, což poznal asi každý a v této knize se s vzájemnou antipatií hodně operuje.
— Tak abych se zbytečně někam nezabrušoval, musím konstatovat, že knihu mohu s klidným srdcem doporučit ale zároveň doporučuji si nehledat další recenze a nedejbože nesnažte se zjisti děj knihy. S otevřenou myslí, si příběh více užijete a i když asi nebudete mít problém si v noci během čtení zajít na záchod bez rozsvícení všem světem v domě, tak kde o povedený horror.

Tiráž
Originální titul: Trhlina
První vydání: 2016
Vydal: Argo v roce 2017
Překlad: Jiří Popiolek
Obálka: Neil Johnston
Počet stran: 336
Vazba: pevná
ISBN: 9788025722329