Hurvínkovy hudební pohádky Helena Štáchová a Jiří Melíšek Nakladatelství: Tvarohová – Kolář 2004

Tahle knížka nás opravdu moc bavila. Nejen že se v ní dcera setkala se svými oblíbenými hrdiny, ke kterým přibyla oživlá nota Ludvík Tón. Ale navíc se zábavnou formou dozvěděla něco více o hudebních nástrojích. Výhodou knihy je, že i když se odehrává na zámku a rámcový příběh (Spejbl je průvodcem na zámku a Hurvínek s Máničkou mu pomáhají) není nutné číst knížku od začátku do konce popořadě. Proč? Protože jde vlastně o sbírku pohádek které Mánička a Hurvínek vyprávějí čtenářům. A každá pohádka je uzavřená. Také mi přišlo hezké, že hrdinové oslovují přímo malého čtenáře. Poslední, ale zdaleka ne zanedbatelnou součástí knížky jsou originální písničky, které každou pohádku hezky doplňují. Dcera si je zamilovala. Logickým a správným krokem pak bylo přiložení zpěvníku se všemi písněmi Heleny Štáchové a Milana Dvořáka. Protože co by byla knížka o hudbě bez zpěvníku. Já osobně bych si rád připlatil i za CD s nahrávkami písniček. To mi u knihy citelně chybělo. Ilustrace Miloše Kirschnera mladšího pak celou knihu, která je v pevné vazbě a má i dobrý formát hezky doplňují. Myslím, že Hurvínkovy hudební pohádky Heleny Štáchové a Jiřího Melíška si získají srdce nejen malých čtenářů, ale i rodičů. Nejenom zajímavým tématem, ale i humorem,  kterým jsou postavičky pana Kirschnera pověstné.

Naše Hanča dává čtyři hvězdičky z pěti.

 

Čertice Dorka Klára Smolíková Pasparta 2016

Malá čertice Dorka vyrůstá u své babičky. Někdy si spolu báječně rozumějí, jindy se vůbec nemohou dohodnout. Dorka totiž každou chvíli chytá babičku za slovo. Jak se to dělá? To si počíháte na větu či slovní spojení, které by mohlo vlastně znamenat něco úplně jiného, než dotyčný myslí. A skočíte po něm! Čertice má nejen velkou představivost, ale ještě k tomu umí trošku kouzlit, takže se třeba po ránu promění v rybičku a vyskočí z postele. Jak si to babička přála.

Máme pětiletou dcerku a ta je pořád jako na trní, mele stále pantem a ano, často mě z ní může vzít čert. Stejně jako babičku z Dorky. Každý, kdo má děcko na tohle naráží. „Já se z tebe zvencu.“ „Nebuď jak z divokých vajec?“ „A tati, co je to zvenca? A jaký jsou divoký vejce?“ Přesně tak to má i sympatická čertice Dorka a její babička. Příběhy které Dorka prožívá jakoby vypadly ze života každého druhého školáka (ranní vstávání, závody, úkoly), zároveň jsou nabity informacemi a humorem, takže i na poměrně krátké ploše dvou stran malé čtenáře nejen poučí, ale i pobaví. Každý příběh je doplněn hádankou, či lehkým (většinou hledacím) úkolem. Knížku ilustroval dlouholetý spolupracovník Kláry Smolíkové, Jan Smolík ( Na hradě Bradě, Řemesla, Viktorka) a v jeho podání je Dorka na první pohled sympatická rošťanda ne nepodobná Pipi Dlouhé punčoše a děti si ji oblíbí. I když Dorka nedosahuje (a ani nechce dosahovat) takových met jako například knihy Řemesla či Husité, nebo Husův dům. Rozhodně mladší školáky (první stupeň a zdatnější předškoláky poučí a pobaví. A to se cení.

Naše Hanča dává čtyři hvězdičky z pěti.