Na obálce této knihy je badge, kde se píše, že kniha byla deset let na špičce ruských literárních žebříčků. Kniha je také prezentována jako velká legrace ale jde o hodně černý humor. Rozhodně to není nějaký ruský Hrdý Budžes spíše možná je to blíže Koljovi ale kde téměř všechny postavy mluví jak z filmů Quentina Tarantina.
— Kniha je hodně autobiografická a vypráví příběh malého kluka, který bydlí u babičky a dědečka a se svou matkou se vidí jednou za delší čas. Osmiletý Saša trpí spoustou hrozivých nemocí – jen na sto procent nevíme, nakolik jsou tyto nemoci skutečné nebo jen výplodem psychotické mysli babičky.
— Babička z tohoto románu je téměř pravým opakem té slavné babičky od Němcové. Svého vnuka sice miluje ale projevuje to jen zřídka – většinou jen ve chvílích, kdy má o něho strach. Jinak ho častuje jmény, které bychom čekali spíše v novoročním projevu Miloše Zemana než v mluvě laskavé babičky. Její láska je nejblíže takzvané opičí lásce. Tahá ho po různých lékařích, homeopaticích i různých šarlatánech.
— Hodně divoké zážitky má náš hrdina i z pobytu v dětské ozdravovně. Trošku mě znervozňovalo to, že v některých pasážích bylo jasné, že se vše odehrává v době vlády komunistů, některé prvky mi přišli spíše jako z doby po jejich pádu. Nemyslím si, že by za Brežněva fungovali v Rusku homeopatici.
— Pokud vám vadí zbytečné vulgarismy v knihách, pak tohle není kniha pro vás. Pokud jste citlivý na to, když je v knihách dětem ubližováno pak to není kniha pro vás. A zda mám tuto knihu doporučit vám ostatním? Netuším. Špatné to není ale ani nějaká bomba. Někdy mě to celkem bavilo, jindy vůbec ne. Občas mě to unavovalo. Zkuste si přečíst ukázku nebo si knihu půjčte v knihovně.
Tiráž
Vydal: Host v roce 2020
Rok prvního vydání: 1996
Původní název: Похороните меня за плинтусо
Překlad: Vendula Kratochvílová
Počet stran: 240
Vazba: tvrdá
ISBN: 9788027502721
KURWA CZYTAJ 