Život a sny Anatolije Suchanova – Olga Grušinová – Kalich 2011

Kniha se sice odehrává v Rusku nebo spíše Sovětském svazu ale řeší otázky, které jsou obecné a univerzální. Také umělecké, konkrétně výtvarné prostředí je taková třešnička navíc, protože otázku, zda se vzdávat svých snů, názorů a přesvědčení ve prospěch úspěchu, peněz a materiálního zabezpečení své rodiny, řeší i lidé z jiných profesí. Stejně i to, kam až v tomto prodávání sebe sama dojít aniž bych pak musel sám sebou pohrdat.
— Příběh chudého idealisty, který podlehl lákání peněz jsme mohli číst v mnoha podobách. Zde je to ještě trošku zamotanější a vyhrocenější protože zde hraje roli i umělecká svoboda a zločinný režim, který tuto svobodu potlačuje ale zároveň nabízí bezpracný zisk podložený kolaborací. Když máte bohaté rodiče, rebeluje se velice snadno. Vždy se zpravidla můžete pokorně vrátit do zlaté klece. Pokud válčíte neustále s penězi, pak může být rozhodování složitější, protože nabídky ďábla jsou lákavější a šanci vyhrabat se z bídy již příště nemusíte vůbec dostat.
— Trošku mne zklamalo, že výtvarný umění a osobnosti jako Rublev, Chagall, Dalí nebo Malevič nehrají v příběhu tak významnou roli, jak by se z anotace knihy mohlo zdát. Každopádně asi s hlavním hrdinou v těch pasážích, které se odehrávají v přítomnosti (což jsou v knize pozdní osmdesátá léta) nebudete moc sympatizovat. A většina otázek, situací a konfliktů, které jsou zde zasazeny do Sovětského Svazu ve fázi klinické smrti, nebo v případě flashbacků do minulosti tak stalinské nebo chruščovské éry, musí řešit lidé i ve svobodném světě a proto je poselství knihy víceméně universální.

Advertisements

Vyhnání Gerty Schnirch – Kateřina Tučková – Host 2008

Tak tento kousek je stejně jako Bohyně na hodně vykřičníků! (pro neznalé, čím víc vykřičníků, ne víc Adidas ale lepší a lepší) Nemohu pochválit grafickou a typografickou úpravu knihy. Nebojte se, nestojí za hovno ale četl jsem digitální verzi. Ale jelikož v papírové verzi má na starosti tyto dvě věci pan Pecina, dám jakýkoliv svůj úd do ohně za to, že půjde o perfektní práci a estetický zážitek. Popojedem…
— Je to fakt síla. Věděl jsem sice, že na některých místech v ČR došlo k nějakým popravám Němců a různým excesům ale netušil jsem, že v Brně to mělo tak obrovský rozsah a o tom, že existovaly české koncentrační tábory (tedy ještě než je postavili komouši) jsem též nevěděl. Opět se projevilo klasické české přizdisráčství v plné kráse. V Čechách asi vždy bude víc důvodů se za svůj původ stydět, než být na něj hrdý. Zejména nyní, když je na Hradě „prezident“, který největší část své prezidentské kampaně postavil na protiněmecké nenávisti a zatím byl financován tím druhým našim úhlavním nepřítelem.
— To že v Češích je stále zažraná primitivní xenofobie jak špína v oblečení dnes a denně dokazují spousty nenávistných stránek a statusů na FB a to, že stále častěji můžete potkat lidi oblečené v nacistické uniformě značky Thor Steinar. během čtení knihy jsem nacházel hodně paralel s nynější dobou. Bohužel.
— Teď zpět ke knize. Autorce se podařilo najít ideální tempo vyprávění. Díky tomu, že je psaná převážně z pohledu hlavní hrdinky, nabývá příběh na niternosti a čtenáře vtáhne do děje. Občas je hlavní osa příběhu nahlíženého z pohledu Gerty „proložena“ jednou, či více kapitolami, které jsou psané z pohledu jiné postavy ale většinou jde věci, které čtenář již zná z pohledu hlavní hrdinky. A nyní je vše znovu konfrontována z pohledu někoho jiného, kdo vše může vidět úplně jinak.
— Také vyvážení popisu násilných scén s mi zdá ideální. Autorka nic moc nezakrývá ale ani se nevyžívá v detailech. I tak je většina pasáží dost depresivních. Příběh se je rozptýlen v celkem širokém časovém období. Od konce první republiky, po téměř současnost. S tím, že období kolem roku 1945 se autorka věnuje nejvíce.
Ještě že se najde mezi těmi spousty českých píp píp pár kladných postav + kladná postava jednoho Gruzínce. Ale třeba nejsou Gruzínci takoví píp píp jako Rusové a Stalin nebyl typický Gruzínec ale spíše taková černá vrána. Teď taky trošku používám kolektivní vinu xD
— Každopádně pokud vám nebude vadit, že vaše národní hrdost půjde na nějakou dobu do kytek, Vyhnání velmi doporučuji. Kniha ač obsáhlá mne tak uchvátila, že jsem ji přelouskal téměř za víkend a to jsem smradlavý chlap.