Magický život Aleistera Crowleyho – Martin Booth – Talpress 2004

zivotŽivotopisy moc nečtu a když už se rozhodnu si nějaký přečíst, pak to musí být hodně zajímavý člověk. A tuto definici Aleister Crowley, kterému občas familiárně přezdívám Aleš bezesporu je. Renesanční člověk, ďábelská kombinace sečtělého a rafinovaného bohéma a dandyho ve stylu Jima Morrisona s nepraktickým snílkem a finančním analfabetem přece nemůže prožít nějaký nudný život.
— A taky, že ne. Aleister je svou šíří zájmu takový temný Jára Cimrman. Byl geniálním šachistou i zdatným průkopníkem horolezectví, byl neúspěšným básníkem i o něco úspěšným spisovatelem, předefinoval tarot a v dějinách okultismu zanechal hodně výraznou stopu.
— Kniha se čte velice dobře. Autor nás nezahlcuje zbytečným množstvím dat, faktů a šikovně míchá příhody a epizody z Aleistrova magického života s jeho skutky a příhodami z jeho profánního života.  Světské i posvátné úspěchy se střídají s zejména profánními kopanci a neúspěchy a tak četba nikdy neupadne do nějakého stereotypu.
— Celý životopis, který je psán lehce, téměř  beletristicky se odehrává na přelomu devatenáctého a dvacátého století, který byl pestrý a divoký nejen v umění, politice ale i ve světě duchovním. Pokud se zajímáte alespoň trošku o duchovno nebo jste otevřen různým okrajovějším myšlenkovým směrům, pak by vás mohla kniha bavit. Za sebe mohu rozhodně doporučit.
Hodnocení: 600 / 666

Reklamy

Ru – Kim Thúy – Emitos 2010

Útlá kniha (s podtitulem Příběh vietnamské utečenky), kterou přečtete za pár hodin. Dost mně připomněla knihu Chomejní, Sade a já od Abnousse Shalmani.
Autorka také jako malá holčička žila v bohaté rodině v Hanoji ale když byl Vietnam napaden svým loutkovým severním sousedem, tak byla nucena na rozpadajícím se člunu utéct ze země. Po zázračném přeplutí moře se dostala do pěstounské rodiny v Kanadě.
Celá kniha je rozdělena do kratičkých jednostránkových vzpomínek na různé příbuzné, prosté lidi z Vietnamu i jiných zemí. Tyto mikropříběhy svým laskavým humorem nebo prostou moudrostí připomínají ukecanější formu zenových koánů nebo stručnější formu chasidských příběhů. Vzhledem k životnímu příběhu hlavní hrdinky i samotného Vietnamu se spousta příhod točí kolem chudoby a hledání životní síly a optimismu v bezvýchodné situaci. Jedna z mnoha knih, které nám ukazují jak se ve skutečnosti máme dobře

Venuše Samešová – Venuše Samešová – Pejdlova Rosnička 2015

Kniha má podtitul:  Vyprávění o životě krásné míšenky v normalizační Praze i o tom, co se dělo v domě Jiřího Muchy na Hradčanech…

Na začátek bych podotkl, že slečny a paní si k těm třem hvězdám, kterými jsem knihu ohodnotil, připočtou jednu (které pamatují ruskou okupaci i dvě). Já jako smradlavý chlap dávám tři a půl ale to tady nejde, takže dávám kříž.

Knihu jsem přelouskal během jednoho víkendu, takže se jí nemusíte bát. Vyprávění pěkně odcejpá a osudy té paní jsou opravdu velice ale velice pestré. Psané je to přirozeně, jak by to vyprávěla někomu z kamarádů nebo blízkých. neodbočuje moc jinam ani se zbytečně nezdržuje složitým vysvětlováním. Sem tam se zamýšlí nad různými problémy či životními otázkami, pár stránek je věnováno i životě jejich rodičů a prarodičů. A že oba dva jsou, každý trochu jinak, hodně daleko od toho, jak se chovají a myslí běžní čeští rodiče.

Jak jako dítě, tak také jako dospělá se Venuše dostává i mimo socialistické Československo a jak tady u nás, tak i v zahraničí se setkává s různými žijícími či již mrtvými celebritami. Ale nebojte se nejde o žádné bulvární čtení. Autorka se u všech postav pokouší odhalit, motivy jejich chování a vůbec je hodně empatická ale v rozumné míře, aniž by moc upadala do nějakých coehovin.

V kostce jde o zajímavý a bohatý životopis obyčejné a přesto neobyčejné ženy.

Nebudu nenávidět – Izzeldin Abuelaish – Host 2014

Příběh silnej jak noha od kulečníku. Poselství stejně lidské jako podobná zpráva, která vyšla z Palestiny před zhruba dvěma tisíciletími. Pouhá dvě slova ale co síly, lidství a víry se v tomto konkrétním případě za nimi skrývá. Dám ruku do ohně za to, že se v celém světe nenajde moc lidí, kteří by poté, co by prožili něco podobného jako Izzeldin neoddali nenávisti.
Existuje legenda, tuším židovská, kde tvrdí, že v každé generaci lidské populace existuje (většinou dvanáct) spravedlivých, kteří dávají Hospodinovi důvod, udržovat Svět v chodu. Pokud je na této legendě něco pravdy, pak je Izzeldin jedním z té skupinky.
Vyprávění je civilní a neplýtvá velkými slovy tak, aby vás to znechutilo. Líčení života v Gaze je hodně silná káva a to byl ještě Izzeldin jako lékař, někým, s kým židovští vojáci a úřady jednali přeci jenom o něco vlídněji, než s jinými Palestinci.
Pokud vyhledáváte příběhy z koncentračních táborů fungujících v minulém století, tak můžete mít trošku odstup od těch hrůz, které tam jsou popisované. Pokud čtete o dnešních koncentrácích nebo u této knihy, tento odstup nemáte. Události popisované v knize si můžete pustit na Youtube, případně pokud budete hodně chtít, můžete se dostat na nějakou jeho přednášku nebo vystoupení Izzeldina Abuelaishe. Škoda, že tento obrovský příběh u nás zná tak málo lidí.