Vydavatelství mého srdce – tom 3

otoky-krveU nás na Kurwa czytaj je na to vzdělávání zaměřený spíš kolega, ale když už měl dva články zaměřené na vydavatelství věnující se především vážné beletrii (první díl a druhý díl), řekl jsem si, že je potřeba se také vyjádřit k těm, která vydávají fantastiku.
A že jich u nás od listopadu 89 nevzniklo málo. Já jich vybral pět. Z různých důvodů jsou mému srdci blízká a myslím si, že není na škodu o nich říci něco málo i čtenářům, kteří se mezi Fandom neřadí.
— Jedno z těch, jež u nás fantastiku vydávají už drahně let, je Talpress. Ten přinesl již v roce 1993 knihu Barva kouzel. Tím českým čtenářům představil nejenom dva opravdové rytíře fantastiky, tedy autora Terryho Pratchetta a jeho dvorního překladatele Jana Kantůrka, ale především neskonale pestrý, vtipný a barevný svět Zeměplochy. Doposud v této sérii vyšlo přes 40 knih, pokud nepočítáme všelijaké doplňkové materiály, jako je Kuchařka stařenky Oggové, nebo mapa Smrťova říše. Talpress se však zaměřuje i na jiné autory. Za zmínku jistě stojí i Brandon Sanderson a jeho Mistborn, nebo Malazká kniha padlých od Stevena Eriksona.
Ploty_z_kosti_OBALKA.ai— Druhé nakladatelství a musím přiznat, že mému srdci nejbližší, je Brokilon. Brokilon je vlastně přímým potomkem nakladatelství Leonardo. Právě Jiří Pilch byl tím, kdo v roce 1993 představil českým čtenářům zaklínače Geralta. A to nejdříve jako jeden z překladatelů tří povídkových knih pod hlavičkou nakladatelství Winston Smith, a poté už jako šéfredaktor Leonarda vydal celou pentalogii O zaklínači a Ciri.
— Brokilon, jehož srdcem, hlavou i rukama je syn pana Pilcha Robert, jde zdárně ve stopách Leonarda. Pan Robert Pilch, nejenom že se věnuje vydávání fantasy jako jeho tatínek, ale snaží se propagovat i takové žánry jako postapo, space opera či cyberpunk. Ostatně jména autorů, jejichž knihy Brokilon vydává, mluví za vše. Vladimír Šlechta, Petr Heteša, Julie Nováková…
— Na Brokilonu je zároveň sympatické i to, že se jeho šéfredaktor nebojí vydávat ve své edici Alternativa i takové knihy jako je steampunkový román Démon z Eastendu či antologie transhumanismem inspirovaných povídek Terra Nullius. A edice Evropská space opera také stojí za pozornost.
— Mezi naše největší vydavatelství patří jistojistě Argo. O to víc je mi na něm sympatická jeho edice Sci-fi a Fantasy. Ano, fantastika v Argu zaujímá velký prostor a je jí věnována opravdu příkladná péče.
lavondyss-argo— Právě v Argu vycházejí knihy Roberta Holdstocka, Philipa K. Dicka, Douglase Adamse či J. R. R. Tolkiena. A to vždy v perfektní úpravě a zpravidla i v pevné vazbě. Argo se však nezaměřuje pouze na základní pilíře fantastiky, ale jejich ediční plán počítá i se současnými autory. Sergej Lukjaněnko, Ben Aaronovitch či Paolo Bacigalupi jsou jména, která snad čtenářům našeho blogu představovat nemusíme.
— A aby toho nebylo málo. Stejnou péči Argo věnuje i našim domácím autorům. Vilma Kadlečková, Juraj Červenák či Pavel Renčín jsou jména, která najdete právě v jejich edičním plánu.
— Když je řeč o našich domácích autorech, je třeba také zmínit nakladatelství Epocha. Epocha se věnuje především literatuře faktu a historii. Nicméně nás dnes zajímá především její edice Fantastická epocha a edice Pevnost. V nich vychází také knihy Laurell A. Hamiltonové, ale především knihy českých autorů.
— Spisovatelku Janu Rečkovou, Jaroslava Mosteckého, Josefa Pecinovského či Františka Kotletu, nebo Jiřího Pavlovského zná většina fanoušků fantastiky. Epocha se však nebojí vydat ani knihy začínajících, či méně známých českých autorů. Tereza Matoušková, Pavel Fritz či Oskar Fuchs jsou jména, která díky Epoše slyšíme poprvé, ale jistě ne naposled.
— Když mluvíme o české fantastice, nemůžeme zapomenout na pana Michaela Bronce a jeho Straky na vrbě, které jsou s námi již od roku 1998. Mezi edice Strak patří sice i Východní a Západní fantastika (v té druhé nalezneme i některá díla z pera Rogera Zelaznyho), ale nejvíce položek najdeme přeci jen v edici Česká fantastika. Ediční plán Strak není sice nijak nabitý, ale za ta léta pan Bronec vydal hezkou řádku knih českých autorů. V jeho edici Česká fantastika tedy najdeme jména jako Františka Vrbenská, Leonard Medek, Robert Fabian, Míla Linc, Lucie Lukačovičová či Jana Maffet Šouflová.
— A pak tu máme sborníky povídek českých autorů Drakobijci a Žoldnéři fantasie. Domnívám se, že Straky na vrbě jsou jedním z mála nakladatelství, jež se věnují naší domácí povídkové tvorbě.
— Vydávání knih je náročná a často i velice nevděčná práce a já vím, že na našem knižním trhu máme mnohem více zajímavých nakladatelství, která fantastiku vydávají. Ostatně o jejich kvalitách svědčí pochvalné recenze na webech, jako jsou Dagon, Sarden, Vlčí bouda, Fantasy svět. Určitě se na ně podívejte a zjistíte, že Crew, Mytago, Gorgona, Triton či Fantom Print vydávají skvělé knihy, i když se do našeho článku nevešli.
— Jan Procházka
Za spolupráci a veškeré odborné konzultace děkuji Heleně Jelínkové z knihkupectví Fantasya

Advertisements

Magický život Aleistera Crowleyho – Martin Booth – Talpress 2004

zivotŽivotopisy moc nečtu a když už se rozhodnu si nějaký přečíst, pak to musí být hodně zajímavý člověk. A tuto definici Aleister Crowley, kterému občas familiárně přezdívám Aleš bezesporu je. Renesanční člověk, ďábelská kombinace sečtělého a rafinovaného bohéma a dandyho ve stylu Jima Morrisona s nepraktickým snílkem a finančním analfabetem přece nemůže prožít nějaký nudný život.
— A taky, že ne. Aleister je svou šíří zájmu takový temný Jára Cimrman. Byl geniálním šachistou i zdatným průkopníkem horolezectví, byl neúspěšným básníkem i o něco úspěšným spisovatelem, předefinoval tarot a v dějinách okultismu zanechal hodně výraznou stopu.
— Kniha se čte velice dobře. Autor nás nezahlcuje zbytečným množstvím dat, faktů a šikovně míchá příhody a epizody z Aleistrova magického života s jeho skutky a příhodami z jeho profánního života.  Světské i posvátné úspěchy se střídají s zejména profánními kopanci a neúspěchy a tak četba nikdy neupadne do nějakého stereotypu.
— Celý životopis, který je psán lehce, téměř  beletristicky se odehrává na přelomu devatenáctého a dvacátého století, který byl pestrý a divoký nejen v umění, politice ale i ve světě duchovním. Pokud se zajímáte alespoň trošku o duchovno nebo jste otevřen různým okrajovějším myšlenkovým směrům, pak by vás mohla kniha bavit. Za sebe mohu rozhodně doporučit.
Hodnocení: 600 / 666

Měsíční zahrady – Steven Erikson – Talpress 2008

Až zhruba o poloviny jsem měl chuť s tím seknout. Děj byl strašně zamotaný. Autor vás hodil do děje bez nějakého představení jednotlivých postav, kterých bylo jako v Novém zákoně. Autor jen naštěstí nevyjmenovával předky až do patnáctého kolena jako všichni ti mrtví Židé, co napsali jednotlivé knihy SZ. Nevychválit ji Klárka až doněkam, tak knížka skončila v rezečtených navěky.
Naštěstí v půlce se to zlomilo a mne začalo zajímat, jak to dopadne. Počty postav zůstaly stále velké. Většina děje byla plány v plánech , v plánech, které do sebe zapadaly jako ruská matrjožka. Nakonec to byla nadprůměrná fantasy a kdyby autor trochu ubral s tlačením na pilu ohledně množství postav a epičnosti, tak by to možná mohlo být i na plný počet hvězdiček.
Malazká kniha padlých je fantasy sága, která je někde mezi Pánem prstenů a Hrou o trůny. Myšleno, že je  mnohem dospělejší a drsnější než Pán prstenů a méně realistická než Hry o trůny, která kdybychom si odmysleli draky a pár drobností, tak by šla vydávat za ságu z historie neexistující země.