Žena se lvem – Antologie Editorky Františka Vrbenská a Zuzana Hloušková Fortna 2016

„A long time ago in a galaxy far, far away byla fantastika doménou mužů. Byly to temné časy, ale pak svitla nová naděje. Na scéně se objevila jména jako Mary Wollstonecraft Shelley, Ursula K. Le Guin a časem i v našich domácích literárních hájích dámy, jako jsou Františka Vrbenská či Zuzana Hloušková. Právě díky nim nyní můžeme držet v rukou antologii Žena se lvem.

A kdo, nebo spíše co, je Žena se lvem, a co od ní můžeme očekávat?

Žena se lvem je prvním dílem ryze ženské české a slovenské fantastiky.

Františka Vrbenská (jedna z editorek knihy) v doslovu říká: „Shromáždíme texty českých a slovenských autorek žánru fantastiky pro sbírku s ústředním zadáním: aby se vyhnuly genderovému klišé. Čtenářům představí ženské hrdinky, jejichž pojetí není černobílé, naopak se jedná o silné lidské bytosti, schopné sledovat vlastní cíle, prát se s osudem, ale zároveň volit i neagresivní řešení. Neuškodí, jestliže protagonistou některých povídek bude mužský hrdina. V takovém případě je mu ženská postava rovnocennou partnerkou či protihráčkou, a není pouze v pasivní roli erotického objektu. V tomto duchu vzniklo memorandum, ke kterému se všechny autorky přihlásily.“

Myslím, že všech třináct autorek, které do první knihy přispěly svými povídkami, výše zmíněné memorandum vzalo opravdu za své. A tak tu vedle nájemné žoldnéřky Karo a její nebezpečné protivnice v povídce Vilmy Kadlečkové Bez Krásky a bez zvířete najdeme dívku z domorodého kmene, která v povídce Vaclavy Molcarové Běžím daleko, žiju blízko, vezme osud do vlastních rukou.

Nebo kočku v povídce Černý samet Dagmar Pirochové, umělou inteligenci v Rubinově liečbe Zuzany Stožické. Či ke všemu odhodlanou matku Amandu z povídky Dany Beranové Nikdy neříkej nikdy, či stárnoucí architektku Miroslavy Dvořákové v povídce Návrat.

Jsou tu přítomny ženy, které v drsném světě mužů musí vzít osud do vlastních rukou, jako Elen v povídce Karoliny Francové V mysli mojí vidíš stíny. Nebo ženy, které jsou naopak v mnohém silnější než muži, jako paní Ondaro v povídce Zuzany Hlouškové Srdce z kamene.

Pokud žena není v povídce hlavní postavou, bude naopak soupeřkou hlavního hrdiny. Nikdy není černobílá a je mu rovnocennou protivnicí. A je jedno, jestli je to takřka v Lovecraftovsky hororové povídce Haniny Veselé Mizera z Mexika, či v detektivce Jany Maffet Šouflové Případ osla canterburského.

Žánrově pak poskytuje Žena se lvem pestrou paletu příběhů. A tak tu vedle takřka klasických fantasy povídek najdeme Erbenovsky poetickou povídku Lenony Štiblaríkové Pekná noc na čary, takřka steampunkovou akční povídku Lucie Lukačovičové Dům ocelových jehel, nebo hardcore scifi Julie Novákové Etuda pro výjimečnou mysl.

Vážně nechci hodnotit každou povídku zvlášť, protože každému čtenáři či čtenářce sedne něco jiného, ale musím uznat, že editorky (alespoň podle mého skromného názoru) nešláply s žádnou z povídek vedle. A je jedno, jestli jde o autorky zvučných jmen, nebo dámy, o kterých mnozí z vás doposud neslyšeli.

Já osobně navíc oceňuji fundovaný vhled do problematiky ženského psaní a vydávání antologií. Toho se v doslovu chopila jedna z editorek, Vrantiška Vrbenská. Přesně takové texty totiž rozšiřují nejen mé čtenářské vzdělání.

Medailonky všech autorek i výtvarníků pak považuji za samozřejmou výbavu kvalitní antologie a ani Žena se lvem v tomto ohledu není výjimkou.

K vizuální stránce knihy pak mohu jen podotknout, že nejen pevná vazba a krásná obálka z dílny Jany Maffet Šouflové, ale i tarotově pojaté portréty všech autorek, jejichž autorem je Jaroslav Svoboda, přispívají k mému přesvědčení, že antologie Žena se lvem je výjimečná kniha.

Je zvláštní, že ačkoli v zahraničí jsou ryze ženské antologie běžné (například Alucindas I. a II., Millennial Women či New Women of Wonder), u nás je Žena se lvem svého druhu prvním počinem. O to větší radost můžeme mít, že se tak povedla. Já osobně doufám, že její tři sestřičky, které jí budou brzy následovat, si udrží stejně vysokou kvalitu, jako má právě Žena se lvem.

90%.

Jan Procházka za spolupráci na korekturách děkuji Heleně Jelínkové

Advertisements

Stín Modrého býka – Františka Vrbenská a Leonard Medek Straky na vrbě 2011

Františka Vrbenská dobrá víla české fantastiky a autorka nejen mnoha povídek, ale také například fantasy trilogie Klál hlubiny půlnoci spojila síly s Leonardem Medkem který kromě mnoha povídek napsal například knihy jako jsou dobrodruh či Conan a studna Ghůlů.
Výsledkem spolupráce těchto dvou skvělých autorů je kniha Stín modrého býka.
Příběh galského válečníka Kraka z rodu Havranů který se snaží najít nejen vrahy svého bratra a dosáhnout tak pomsty nás zavádí do české kotliny čtvrtého století po Kristu. V té době byla česká kotlina tavícím kotlíkem národů. A tak se Krak na své pouti z Daksanemetu (dnešní Doksany) potkává a utkává nejen s válečníky kmene Korkontů či Svévů, ale také s římskými obchodníky hledajícími nová odbytiště pro své zboží.
Příběh má několik vzájemně se splétajících dějových linek a pomalejší tempo, takže se čtenář musí soustředit a být trpělivý. Ne, že by Krak řešil vše jen smírnou cestou, o souboje zde rozhodně není nouze a i keltská či germánská magie mají v příběhu nezastupitelné místo. A i když s tím počtem hlavních i vedlejších postav je lehké se v příběhu ztratit, všechny jejich osudy se v závěru knihy spojí stejně tak jako potoky a říčky vlévající se do mohutného toku řeky Albis.
Na druhou stranu je skvělé že si autoři (a u Františky Vrbenské je to koneckonců dobrým zvykem), dohledali v odborné literatuře nejen původní názvy kmenů, osad, měst, hor a řek, ale také zvyky a obřady které Keltové na našem území provozovali, takže příběh působí o to věrohodněji. Jako velké plus také vnímám obě přiložené mapy a velice obšírné dodatky obsahující snad všechna jména, názvy a pojmy z keltského místopisu a historie které se v knize objeví.
Ve finále se tak stírá hranice mezi fikcí a historií a to je jen dobře.
Trpělivému čtenáři se tak ve Stínu modrého býka dostává do rukou nejen dobrodružný historický román s prvky fantasy, ale zároveň velice čtivý průvodce historií keltského osídlení v Čechách a na Moravě.
Závěrem musím pochválit také pěknou obálku z pera Jany Šloufové a ilustrace v záhlaví kapitol které pěkně ilustrují celý příběh.
V rámci ASFFH v kategorii Česká kniha zvítězila kniha v roce 2011