Jaroslav Velinský – Spravedlivá Pistole Mystery Press 2017

pistole-cover„Vytáhnu z kufru mauzera a promažu ho fest, pak vyhledám tě za šera, tak vo pátý, či v šest. Až budeš tančit s frajerem, s tím Vencou co má knír, či s Vitěslavem Majerem si vyjdeš na špacír.“

Autorem písně Čtyři způsoby jak zavraždit milou je známý tramp, písničkář a v neposlední řadě vydavatel a spisovatel Kapitán Kid.

Většina milovníků detektivek ho zná však pod jeho občanským jménem. Ano, Kapitán Kid je Jaroslav Velinský a Jaroslav Velinský je duchovním otcem bezděčného detektiva Oty Finka. Ovšem dříve, než přivedl k životu českého Philipa Marlowa, vybrousil si svůj ostrovtip na Augustinu Velikém, jehož první případ Spravedlivá pistole vyšel poprvé v nakladatelství Dialog. Nyní vychází znovu díky nakladatelství Mystery Press a to včetně doslovu autorova syna Frederika Velinského.

„Nekonečně dlouhý muž se slámovými vlasy pil melancholicky vermut na zastřešené terase restaurace V sadech.“

Augustin Veliký – ale kdo je to vlastně Augustin Veliký? Zdá se mi, že dneska je třeba A.V. poněkud popsat, neboť jeho příběhy začal psát Kapitán Kid již v roce 1969.

Tak tedy. Augustin Veliký je předčasně penzionovaný kriminalista. Předčasně proto, že se znelíbil komunistickému režimu. Proč? Inu to nevíme. Žije v Liberci a to v období těsně po válce. A tak jako jiný rád houbaří, Augustin rád ve volném čase sbírá a řeší případy. Anebo mrtvoly chcete li. Vzhledem k tomu, že se jeho autor, jako mnoho jiných inspiroval u slavného Sherlocka Holmese, tak i Veliký má svého Watsona. Tím je kriminalistův bohémský přítel, malíř Jozífek Smetana. Ženským a zároveň velice nevypočitatelným členem týmu je pak Smetanova bývalá spolužačka, sochařka Gréta Hornová. Jejich inspektorem Lestradem je pak nadporučík VB Dvořák, který si chodí ke svému bývalému nadřízenému pro rady.

Tím ovšem podobnost mezi velkým detektivem z  Londýna a jeho Velkým protějškem z Liberce končí.

Augustinův první případ se točí kolem lesního požáru, postřelené krásky a trampské osady Spravedlivá pistole. Historie je to dost zapeklitá a rozhodně napínavá. A její kořeny sahají do válkou poznamenané nedávné minulosti.

Velinský píše s lehkostí sobě vlastní a jemně ironický humor, jímž jsou nabité dialogy ústřední trojice, vyloudí mnohdy úsměv na rtech. Děj pak plyne pozvolna. Nicméně místy se otře až o lehce hororovou atmosféru. Samozřejmě že dnešního čtenáře můžou zaskočit takové termíny jako Závodní výbor, nebo domovní důvěrník, či snad dnes již neznámá značka cigaret Partizánky. Na druhou stranu lehkost s jakou Velinský celý příběh vypráví je v dnešní době temných případů velice osvěžující.

Sečteno a podtrženo. Nečekejte temnou severskou detektivku s rozpolceným hlavním hrdinou, ani americkou akční jízdu. Spravedlivá pistole je svižná detektivka ve stylu Philla Marlowa okořeněná jemným humorem. Jako bonus si můžete přičíst české reálie. Mínusem pak může být rozvleklé tempo a zbytečně překombinovaná zápletka.

80 %

Jan Procházka

 

 

 

 

Reklamy

Trhlina – Josef Karika – Argo 2017

trhlinaRomán na pomezí horroru a thrilleru Trhlina jsem objevil díky Jardovi Konášovi (Hudební masakry, Příběh písně na Streamu ale hlavně Čtenář Jarda na Youtube), který recenzoval nejen Trhlinu ale i předcházející horror Josefa Kariky pojmenovaný Strach. Mimochodem se na něho párkrát v textu Trhliny autor odvolává ale určitě není nutné mít nejdříve přečtený Strach. Na jednu stranu bych chtěl Jardovi za doporučení této knihy poděkovat a druhak musím říci, že díky tomu, že svou nadšenou recenzí ve mne vyvolal téměř nesplnitelná  očekávání mi trošku zkomplikoval vnímání této knihy. Tím nechci říci, že kniha není výborná, spíše jsem k ní již nemohl přistupovat s úplně čistou myslí ale měl jsem již vytvořený nějakou představu, s kterou se nakonec děj knihy zcela neshodoval. Ale to je spíše můj problém.
— V jednoduchosti je tento román dost podobný pseudodokumentárním horrorům jako je Záhada Blair Witch, jen zde roli  zlého monstra nehraje žádná osoba nebo obecně persona ale místo a to konkrétně malé slovenské pohoří Tribeč. A kupodivu to funguje. I když by asi většina čtenářů nečekala.
— Velkou devizou autora jsou parádně napsané postavy. Nejdříve vypadají dost černobíle, až archetypálně ale postupně zjišťujeme, že sovy nejsou, čím se zdají být a i naši hrdinové mají více než jednu tvář. Zejména, když už dojde k výpravám do pohoří Tribeče, tak se postupně vztahy jednotlivých postav vyostřují a na povrch vystupují běsy a nepříjemné povahové rysy každého z nich. Ponorková nemoc panující mezi touto čtveřicí různorodých lidí je pro autora vděčné téma a čtenář si asi také dovede představit, jak by v obdobné situaci tekly nervy jemu.
— Ať už v první části knihy odehrávající před oběma výpravami do slovenských hor, tak v obou líčeních již samotných návštěv Tribeče udržuje autor slušné tempo vyprávění a občas si dovolí odkaz na různé aktuální fenomény jako jsou třeba dezinformační záhadologické weby nebo mizivé uplatnění některých vysokoškoláků v praxi. je až s podivem, že stačí vzít tak trochu pragmatického blogera, jeho partnerku, dva cizí lidi, kteří jsou tak trochu vzájemnými protipóly a umístit je do zajímavé lokace. Sartre tvrdil, že peklo jsou ti druzí, což poznal asi každý a v této knize se s vzájemnou antipatií hodně operuje.
— Tak abych se zbytečně někam nezabrušoval, musím konstatovat, že knihu mohu s klidným srdcem doporučit ale zároveň doporučuji si nehledat další recenze a nedejbože nesnažte se zjisti děj knihy. S otevřenou myslí, si příběh více užijete a i když asi nebudete mít problém si v noci během čtení zajít na záchod bez rozsvícení všem světem v domě, tak kde o povedený horror.

Tiráž
Originální titul: Trhlina
První vydání: 2016
Vydal: Argo v roce 2017
Překlad: Jiří Popiolek
Obálka: Neil Johnston
Počet stran: 336
Vazba: pevná
ISBN: 9788025722329