Zinkoví chlapci – Světlana Alexijevič

Pro mne jednoznačně nejlepší kniha tohoto roku. A to, pokud počítám knihy vydané v tomto roce a pokud počítám knihy, které jsem v tomto roce četl, tak se dělí o první a druhé místo s Uličkou od Gail Tsukiyamy (to přechýlení je oči i uši trhající).
— Světlana Alexijevič je běloruská spisovatelka oceněná Nobelovou cenou. Tato kniha je sbírkou vyprávění vojáků, kteří se účastnili okupace Afgánistánu v letech 79 – 89 minulého století a také jejich matek a žen. Autorka nijak nehodnotí, nekoriguje vyprávění účastníků a jen na závěr jejich „zpovědi“ uvede jejich jméno, hodnost a u které zbraně sloužili. Případně jen hodnost a druh zbraně – pokud si přejí být v anonymitě. Podobně je to u matek, manželek vojáků, případně žen, které odjely do Afgánistánu jako lékařky, sestry nebo civilní pracovnice. Celý příspěvek

Reklamy

Ve službách zla – Robert Galbraith

Kupodivu, přes to, že jsem se na základě recenzí, trochu bál, že série s Cormoranem sklouzne už před polovinou série do červené knihovny a nakonec je tento díl nejspíše nejlepší z toho, co v sérii zatím vyšlo.
Po výletu do světa supermodelek a celebrit, po výletu dos věta spisovatelů a nakladatelů se nyní vydáme do světa extrémního body artu. Vše začne trošku nevhodným dárkem, který pošle neznámý ctitel Robin pomocí messengera. Toto společenské faux pas rozhodí nejen ji ale také Cormorana. Cormoran si musí udělat seznam haterů a všechny tři vypátrat. Tedy všechny tři a nevlastního fotříka navrch jako bonus.
Pátrání to není zrovna lehké a vyplouvají při něm zajímavé informace z Cormoranovy minulosti. Navíc i z Robininy skříně vypadávají pěkně hnusní kostlivci. Ve vyprávění se střídají kapitoly z pohledu Cormorana, z pohledu Robin a občas i z pohledu neznámého pachatele.
Jak Cormoranovi „kámoši“ z lepších časů, tak jeho tatík jsou osoby, kterým se každý rozumný člověk vyhne. Nemluvě o slabších ženách či dětech.
Podezření jak čtenáře, tak obou detektivů přeskakuje z jednoho chlápka na druhého a opravdu jen na poslední chvíli Cormoran odhalí viníka a zachrání nejen svou živnost. Jen tu slavnou svatbu autor(a) trošku odflákla. Asi aby ho nepodezřívali, že je ve skutečnosti žena.
Celý příspěvek

Poslední aristokratka – Evžen Boček

Obrovské zklamání. Knihu doprovází neskutečný hype a tvrzení, že je vtipná bych označil jako velice kontroverzní. Tedy autor se pokouší páchat humot (to není překlep ale terminus technikus – modří vědí) ale jde o takový ten druh humoru, který produkují Troška, TeleTele nebo Zdeněk Izer. Asi jsou okamžiky, kdy může člověku takto nízko postavená laťka vyhovovat ale omluvám se, tady chyběl už jen předtočený smích ve stylu Ala Bundy.
V knihomolských skupinách na Facebooku všichni básní, jak se u četby této knihy smály nahlas nebo válely po zemi (opět nejde o chybu ale o fakt, že to píší z 99% ženy) a já musím konstatovat, že jsem se asi na dvou místech v duchu usmál. A přitom nejsem nějaký bezcitný sériový vrah (jako ten druhý Bunda). U Oveho jsem se smál a v závěru dojímal jako nějaká baba, která žije sama s pejskem nebo kočkou.
To co v jiných knihách a jiným autorům funguje: absurdní situace, podivné postavičky a hrdina „bojující“  s celým světem  – tady nějak nefunguje. Autor prostě moc tlačí na pilu, dělá to příliš okatě nebo to ještě nemá úplně zmáknuté a tak má náročnější čtenář stejný dojem jako když se kouká na nepovedený akční film. Každou minutu něco vybuchuje, stále po sobě lidé střílejí, sofistikovaně si rozbíjejí držky, navzájem se nahánějí pěšky či auty ale vy se nudíte stále více a více…
Tím nechci říci, že se vám to nemusí líbit ale jen varovat, že se jedná o dílko na které musí být ta správná nálada a zejména vůle zcela vypnout mozek.

21:37 – Mariusz Czubaj

Celkem povedená detektivka. Geniality série Chyłka a Zordon nebo série s prokurátorem Teodorem Szackim sice nedosahuje ale určitě bych ji zařadil k mírnému nadprůměru. I když je to blbinka, tak mně pobavily jména či spíše přezdívky některých postav. I jejich popisy se autorovi povedly.
Příběh začíná drsně. Chlápek najde dvě mrtvoly mladých mužů a po krátkém pátrání se zjistí, že oba jsou studenty nedalekého semináře. To, že jsou označeni růžovými trojúhelníky, kterými nacisté v koncentračních táborech označovali homosexuály a navíc i číselným kódem 21:37. Jelikož se děj odehrává v Polsku, tak policisty hned napadne, že jde o přesný čas, kdy umřel papež Jan Pavel II. Vypadá to, že čin je dílem nějakého náboženského fanatika.
Policie si k vyšetřování povolá profilera, který je hlavním hrdinou knihy. Jde o hodně pestrou postavičku. Bývalá mánička (jeho přezdívka Hipísák mluví za vše), která má za sebou školení u FBI, nyní pracuje pro policii a vzpamatovává se z toho, jak odhalil šíleného vraha, který si vysloužil přezdívku Inkvizitor.
Vyšetřování v semináři je problematické. Seminář je světem sám pro sebe, všichni mlčí, odvolávají se na zpovědní tajemství a navzájem se kryjí. Ve vyšetřování dochází k častým zvratům a čtenář hned podezřívá jednoho a vzápětí druhého. Nakonec sovy nejsou, čím se zdají být, jak se často v moderních detektivkách stává.
Jo a jde o první díl série o Rudolfu Heinzovi. 

 

Šest mesiášů – Mark Frost

Tato kniha je pokračováním skvělého Seznamu sedmi, který je takový prequel k příběhům Sherlocka Holmese. V něm jsme ACD zastihli bv době, než začal psát a živil se jako lékař. Šet mesiášů se odehrává během amerického turné ACD v době největší sherlockovské horečky. ACD je už celebritou a dost fotrovatí.
Opět v našem příběhu nejde o nic menšího než o překazit apokalypsu, kterou plánují temné síly. I v druhém díle autor nasadil vyprávění slušné tempo a jedna akční scéna střídá druhou. Jen namísto jednoho hlavního hrdiny autor tentokráte použil hrdinů hned několik, každého z jiného  kulturního okruhu. Jejich osudy se střídají po kapitole, aby se dříve či později spojili a v závěrečném velkém finále mohli bok po boku bojovat s přesilou sil zla.
Opět zavítáme do atraktivních lokalit, dozvíme se spoustu zajímavých informací a dojde i k setkání některých postav, které známe z prvního dílu.
V něčem je lepší první díl, v něčem druhý a pokud si chcete přečíst nějakou akční věc, která nebude úplně blbá a  předvídatelná, nebojte se po sáhnout po těchto dvou knihách. Celý příspěvek

Seznam sedmi – Mark Frost

Tuto knihu můžete brát jako prequel k příběhům Sherlocka Holmese. Hlavním hrdinou je mladičký Artur Conan Doyle a odehrává se ještě v časech,  než sepsal první dobrodružství nejznámenějšího detektiva v historii.
Brzy je zatažen do víru rozáhlého spiknutí, které nemá za cíl nic menšího než klasické ovládnutí světa. Celého světa. tak mu to alespoň vysvětlil jeho nový přítel, který pracuje jako agent pro jeho výsost královnu Viktorii. Spolu s ním a jeho spojenci mnohokrát vyvázne jen o fous z růlzných smrtelných léček a nebezpečných útoků. Uvidí věci, které se naprosto rozcházejí s jeho přísně vědeckým náhledem na fungování veškerenstva.
Ač je kniha pouhým dobrodružným a tedy tak trochu brakovým vyprávěním je její čtení strhující podívanou, ve které si své cameo střihne spousta viktoriánských celebrit a svět viktoriánské Británie je zde vykreslen nápaditě a ve všech odstínech šedi. Také postavy a postavičky příběhu jsou mnohovrstvé a nikdo z nich se nechová nelogicky. Dozvíte se spousta zajímavých, či spíše jen obskurních faktů z různých oborů a spád vyprávění je velice svižný. Autor vám moc času na nějaké vydechnutí nedá.
Jo a pokud je vám jméno autora nějak povědomé a nemlůžete si vzpomenout odkud jej znáte, tak vám prozradím jednu indicii, která by vám měla stačit: Laura Palmer.
Jo a napsal nejen další pokračování tohoto příběhu, které se jmenuje Šest mesiášů ale i další knihy například Přísně tajný cíl. Celý příspěvek

Ulička tisíce květů – Gail Tsukiyama

Jednoznačně KNIHA ROKU! Myšleno nejlepší kniha, kterou jsem letos četl. Kniha vyšla v roce 2009 a u nás 2011. Ale já se k ní dostal se zpožděním a jelikož se odehrává v minulosti, tak to nijak nevadí.
Kniha je v podstatě rodinnou ságou, která začíná pár let před vypuknutím války v Pacifiku a končí pokud si dobře pamatuji v roce 1965. Kde sledujeme osudy jedné rodiny a především dvou bratrů, z nichž starší se chce stát sumotorim (zápasníkem sumo) a druhý propadne kouzlu výroby masek pro tradiční divadlo nó. Kromě nich sledujeme osudy dalších několika osob, jako je sensei, který učí druhého bratra vyřezávat masky a celé rodiny trenéra, který si vybere staršího z bratrů do své „stáje“.
Zdánlivě nejdrsnější se může zdát děj z období války ale některé postavy válka poznamená tolik, že si s sebou do dob míru nesou obrovská traumata, která se později projeví po mnoha letech. Autorka se s čtenářem nijak nemazlí. Vždy, když se některé z postav začne dařit sešle na něj nějakou těžkou rámu osudu.
Ani dojemnými okamžiky a pasážemi autorka nijak nešetří. Přesto nepůsobí nijak lacině, uměle nebo nabuřele. Celá kniha je obrovskou oslavou obyčejných lidí a je psána hodně civilně a citlivě. Jak prostředí zápasníků sumo, tak svět tradičního divadla nó je zajímavě vylíčeno a i čtenář, který se o Japonsko hodně zajímá, se zde dozví spoustu neznámých faktů.
Ač žánrově si zas tak podobné nejsou, tak „emočně“ je Ulička dost podobná Ovemu. Také zde najdete spoustu pasáží, kdy bude mít slzy na krajíčku i ten chlap, který si hraje na drsňáka a cynika.
V některých jazycích vyšla pod jménem Sumotori, což se mi zdá jako mnohem lepší název ale chápu, že Češi nebudou vědět, co či spíše kdo, to je. Což by ale mohlo být výhodou.

Oběť Molochovi – Åsa Larsson

Mírně nadprůměrná detektivka s dvěma dějovými liniemi.. kdy jedna se odehrává v současnosti a druhá v době před a během první světové války a hlavní hrdinkou je příbuzná oběti z dějové linky, která se odehrává v dnešní době.
Vše se odehrává v Kiruně, kam se naše hlavní hrdinka (myšleno Rebecka Martinsson uchýlí napořád). Vraždu jedné z jejích příbuzných objeví sama ale ambiciozní kolega ji záhy vyštípe z oficiálního vyšetřování. Jelikož i jiní členové rodiny oběti zemřeli za podivných okolností, tak Rebecka započne pátrání na vlastní pěst.
Svědkem vraždy se stal i malý kluk, který naštěstí utekl a skryl se ale bohužel není ve vyšetřování moc platný ani Rebecce, ani oficiálnímu vyšetřování protože se uzavřel do sebe a předstírá, že je pes. Oficiální vyšetřování komplikuje pozornost médií i některé přehmaty vyšetřovatelů.
Nakonec v zamotaném finále Rebecka odhalí pachatele, i když za to zaplatí životem jeden z jejích blízkých. Také se jak , jak každý očekával, propojí obě dějové linie a vysvětlí motivace pachatele.